logo Facebook
i slova jsou činy

Jakoby z Tábora do Budějovic přes Putim?

06. června 2019 13:00 / autor: Pavel Foltán

Mimo mainstream už se rozšířila informace o podnětu poslance Klause juniora k RRTV ohledně aktivit jedné redaktorky z ČT a na pozadí se o tom začíná mírně diskutovat. Tahle stručná poznámka nemá ambice vyjadřovat se k důvodu, obsahu, ani k příčinám a okolnostem toho podnětu. Další řádky budou jen o části procesní stránky věci.

Jde o to, že v dotčeném případě občan (a lhostejno, jestli poslanec) doručil podnět k RRTV a nikoliv k ČT, kam v tomto případě měl být zaslán přímo – a nikoli oklikou přes RRTV, které v intencích příslušných ustanovení platné právní úpravy nepřísluší, takže RRTV sama o něm nemůže rozhodovat.

Jen pro úplnost – v dotčené oblasti se RRTV řídí zejména zákonem č. 231/2001 Sb., tzv. „o vysílání“ a předpisy souvisejícími, a to zejména co se týče tzv. „hmoty“ (tedy lidově řečeno co, jak a o čem v obsahu příslušné mediálně-právní problematiky). Ale v tzv. „procesu“ (tj. zejména v tom, jak se vede správní řízení, atd.) se RRTV jakožto ústřední orgán státní správy i se sobě podřízeným správním úřadem řídí správním řádem, což je pro správní řízení hlavní zákonná procesní norma. A podle správního řádu RRTV ty podněty, které jí sice jsou doručeny, ale které jí nepřísluší k řízení, má bez dalšího odkladu postoupit těm orgánům, resp. subjektům, kterým přísluší. Možná by to někomu mohlo připadat jako anabáze, ale postoupení věci příslušnému orgánu je historicky zavedený standardní procesně-právní nástroj, mající svou logiku i svůj účel. A obvykle to i funguje, respektive mělo by. A tak snad to zafunguje i zde.

Takže v daném případě má RRTV předmětný podnět postoupit České televizi – nikoli však Radě ČT, protože ta nemá vlastní právní subjektivitu – tu zde má ČT jakožto právnická osoba. A poté by o postoupeném podnětu (rovněž bez dalšího odkladu) pak v intencích zákona o ČT měl rozhodnout generální ředitel. Pokud by tak neučinil, anebo pokud by občan, který podnět podal, s tím rozhodnutím generálního ředitele nesouhlasil, pak má možnost podat podnět k Radě ČT na činnost GŘ v tom daném případě. A poté (rovněž bez dalšího odkladu) Rada ČT musí takový podnět vyřešit. Taková je na půdoryse mediálního práva procedura ve věcech toho druhu.

Takže občan ani v oblasti správního práva nemusí podat svůj podnět vždy jen hned k tomu příslušnému orgánu. Stát zde podnět občana chrání právě tím procesním nástrojem zvaným postoupení, jak bylo popsáno shora. Takže by tu neměla hrozit žádná anabáze, či dokonce ignorování podaného podnětu, či jiná nečinnost těch, kdo jsou povinni daný podnět vyřešit.

JUDr. Pavel Foltán

mediální analytik a mediální právník