logo Facebook
i slova jsou činy

Zítra vstanu a opaří mě Big Brother?

29. června 2019 13:00 / autor: Pavel Foltán

Kdo z diváků by neznal starou dobrou československou filmovou veselohru „Zítra vstanu a opařím se čajem“. Zejména, když ji (podobně, jako i řadu dalších starých dobrých československých filmů) tuzemské televize reprízují, jak to jen jde. V průměru každá z nich tak jednou ročně. Nic proti těm dobrým filmům. Těch není nikdy dost. A to zejména těch dobrých veseloher. Nota bene vzhledem k faktu, že jak se zdá, tak těm tuzemským televizím už tak tři desetiletí nic jiného asi ani nezbývá? Vzhledem ke kvalitě tuzemské filmové tvorby v té popřevratové éře. Nicméně, všeho moc škodí a Bohové Olympští v čele s Bakchem by možná mohli potvrdit, že i mana nebeská s ambrosií a nektarem od Hébé by také jednou mohla mít své jisté meze. Ale o to teď a tady v prvním plánu nejde. K tomu třeba zase až někdy jindy. Teď jde spíš o podobenství, či metaforu, (jak by možná řekli literární teoretici termínem z antické poetiky), eventuálně o analogii, (jak by asi řekli právníci). Prostě o podobnost. Jak by asi řekl český selský rozum. Tedy o podobnost s názvem toho filmu a jednou souvislostí s jedním aktuálním jevem a jednou mediální informací o něm. (A jen pro osvěžení paměti – v tom filmu šlo mimo jiné i o parodii představ o tzv. cestování časem, o parodii představ o práci s informacemi, včetně jejich využití, i zneužití zpracováním a předáváním, a to vše za účelem ovlivnění dějin, ovládnutí lidí, změny poměrů sil a tzv. konečného řešení nastolením totální světovlády, atd.)

A jak to konkrétně souvisí s tou aktualitou? Inu, kdo ví, možná, že třeba asi i takhle nějak, anebo úplně jinak, nicméně faktem je, že v neděli 23. června 2019 ve 22:22 hodin (s uvedením autora, resp. zdroje Petr Juna, ČTK) seznam.cz v rubrice Zprávy / Domácí uvedl mimo jiné i tuto informaci – cit.: „… Zhruba čtvrt milionu lidí … v neděli zaplnilo Letenskou pláň … jak oznámili … organizátoři … Jejich odhad potvrdil operátor T-Mobile, který na základě dat ze své sítě uvedl, že se na pláni sešlo víc než 258000 lidí ...“ Tolik citace informací z toho článku. Takže jejich rekapitulace pro přehled logiky jejich následujících souvislostí: Organizátor v neděli pořádal na Letné akci, kde se podle něj sešlo zhruba čtvrt miliónu lidí, přičemž jeden mobilní operátor podle dat ze své sítě upřesnil to číslo na 258000 a více lidí. Pak tu informaci přejaly a odvysílaly (např. v pondělí večer v hlavních zprávách) i některé televize.

A co z toho (opět tím normálním selským rozumem) na první pohled logicky vyplývá? Inu, například tohle: Konkrétní mobilní operátor (coby jeden z těch tří tuzemských, co v ČR mají licenci na poskytování hlasových a datových mobilních služeb) ze své sítě zjistil a spočítal konkrétní počet konkrétních lidí (podle čísel jejich telefonů a podle lokalizačních dat) na té konkrétní akci na té Letné, čili že konkrétní lidé byli v daném prostoru a čase na tom místě. A tuto informaci ten mobilní operátor poskytl médiím a ta média tuto konkrétní informaci obratem zveřejnila. Přičemž z logiky souvislostí té mediální informace (tak, jak byla zveřejněna) následně plyne i to, že ten operátor asi uvedl i počty čísel těch telefonů, jejichž držitelé nejsou klienty v jeho síti, ale v sítích těch dalších dvou operátorů, zde působících, protože se lze vcelku logicky domnívat, že na té Letné tou dobou asi nebyli jenom klienti toho jednoho operátora. Takže ten jeden operátor patrně poskytl dotčené informace o počtu uživatelů služeb i dalších dvou operátorů.

Bez ohledu na to, jak je to věcně, právně, obchodně, mediálně i jinak mezi operátory s těmi informacemi, (zejména zde co do sledování, zpracování, sdílení, aj. dispozic s nimi), tak je tu obecně známo, že česká nátura už má nějakou svou dlouhodobou, i historickou zkušenost, a že český selský rozum je bystrý a kreativní. Takže kdo může předem vyloučit, že by v dalších souvislostech někoho nemohly napadnout i některé další otázky. Třeba jestli ten operátor neposkytl ty informace i někomu jinému. A jaké další? Anebo jenom ty o těch počtech? A jestli to všechno bylo v souladu s platnými zákony a dalšími závaznými předpisy, normami, atd.? Zejména i s přihlédnutím ke skutečnosti, když je tu obecně známo i to, že od května 2018 vstoupila v účinnost i euro-směrnice známá jako GDPR o režimu ochrany osobních dat, i o pravidlech dispozic s nimi, přičemž je známo i to, že implementací této směrnice se ten zmíněný režim ochrany osobních dat a dispozic s nimi dost zpřísnil oproti předchozímu stavu. A kdo může vyloučit i úvahy lidí nad obecně známým faktem, že sledovat (respektive monitorovat, atd.) pohyb osob tu lze jen za určitých zákonných podmínek a jen podle platných povolení, resp. rozhodnutí, apod. kvalifikovaných úkonů, atd. A kdo vyloučí zamýšlení lidí nad otázkou, jak ten operátor rozlišil a vyhodnotil to, kdo na tu akci na tu Letnou přišel, od těch, kdo se v blízkosti pláně tou dobou jen pohybovali, bez toho, že by se té akce zúčastnili, nebo od těch, co bydlí (anebo se jinak zdržují) v okolních ulicích? A kdo vyloučí zamyšlení lidí i nad otázkou, zda někdo třeba už brzy nebude chtít tak nějak podobně sledovat pohyb lidí třeba i do volebních místností v termínu voleb, atd. A kdo vyloučí úvahy lidí o tom, zda tedy v rámci prevence před takovým monitoringem radši nemají mobilní telefon vypínat a nechávat doma, anebo někde jinde? Třeba už to spousta lidí tak dělá, kdo ví …? To je účel? To je cíl? Kdo to ví, odpoví? Lidé jsou zvědaví a hloubaví. A mají fantazii.

Takže kdo může i vzhledem k tomu předem vyloučit např. také to, že se někdo i nad těmi otázkami bude dál zamýšlet? A že se pak na ty otázky v souvislosti s uvedenými informacemi zeptá prostřednictvím odpovídajících podání třeba směrem k příslušným státním úřadům, kompetentním v daných oblastech (jako je Český telekomunikační úřad, Úřad na ochranu osobních údajů, aj.). To asi předem vyloučit nelze. A možná, že nejen zmíněný úřad se tím nějaká ta kvanta chvilek bude muset i zabývat. Těžko říct, protože zatím v takových konkrétních souvislostech (po takové konkrétní situaci) k takovým konkrétním jevům pravděpodobně nedošlo, takže k tomu asi ještě není ani žádná ustálená precedenční praxe. A kdo ví, možná by dobrý a zkušený analytik pak mohl podotknout i logickou domněnku, že pokud by se na to lidé neptali, mohlo by to svým způsobem (ve svých důsledcích) pak být ještě horší, než v případě, kdy se ptát budou. Proč? No, takový analytický názor by možná mohl vycházet i ze zkušenosti, že když se lidé na odpovědná místa už ani neobracejí, pak by se nemuselo už dát vyloučit ani to, že lidé jim třeba už nedůvěřují, a podobně. Možná, že takovou tezi by nemuseli zcela apriorně vyloučit ani zkušení historici, sociální psychologové a další odborníci, zejména z řad jejich pamětníků, co už v této zemi různé typy atmosféry i chování a reakcí lidu zažili. Jako například i onen stav, co tu pak trval celou řadu let po srpnu 1968 a říkalo se mu tady pasivní rezistence. Právníci by k tomu mohli také dodat, že v případě pasivní rezistence určitě neplatí právní zásada, že kdo mlčí, ten souhlasí, ale naopak jde o stav, že kdo mlčí, ten nesouhlasí. A historikové by možná mohli připomenout i jednu starověkou premisu, ještě z dob říše římské, a to že vox poluli, vox dei. Lid není tak naivní, aby předpokládal, že ti odpovědní, kteří i toto mají znát, to neznají. Možná si víc bude všímat, zda si to ti odpovědní uvědomují a zda to ještě jsou schopni a ochotni respektovat. Jak v zájmu lidu jako celku, tak i v zájmu práv a svobod každého občana. Anebo – jestli už překročili onen pověstný Rubicon.

Pavel Foltán, mediální analytik a právník