logo Facebook
i slova jsou činy

Jiří Čunek: Do veřejnoprávních médií chodím rád

21. července 2019 13:00 / autor: Monitor

Po čase věnovaném názorům poslanců pokračujeme ve zveřejňování projevů ze Senátu, které zazněly při jednání o petici "Braňme média veřejné služby".  Jiří Čunek (KDU-ČSL) reagoval: "Do veřejnoprávních médií chodím rád. Nejraději do pořadů, které jsou živé, kde se nedá nic upravit, pozměnit, zkreslit atd.Souhlasím s panem předřečníkem, že mnoho komentátorů, ať už v ČRo, nebo v ČT je erudovaných, postupují vyváženě a nakonec ten, kdo tam není poprvé, tak si tam svůj prostor může, podotýkám, v živém vysílání většinou získat také. Potud si myslím, že je to v pořádku. Tak to má být.

Bohužel tady pan předsedající upozornil pana předřečníka, že zavlekl debatu na biopaliva. Myslím, že bylo dobře, že to udělal. Protože je to téma dnešních dnů. Je to téma možná i části nějakých demonstrací. A téma, které by mělo být televizní.

A to, proč jsme tady tehdy hlasovali, tak já si to celkem dobře pamatuji. Bylo to dílem proto, že jsme museli nově notifikovat. Bylo to také dílem, že jsme nově zdaňovali a získali z biopaliv dvě miliardy navíc atd. Bylo by dobře, kdybychom jednali kompetentně. Ne jaksi, že všechno je špatně, a že všechno bylo zase dobře...

Možná zrovna tuto věc, o které jsme hlasovali, tak by bylo dobře, a to dávám našemu výboru příslušnému k úvaze, jestli by nebylo dobře se vrátit k tomu hlasování. K tomu zákonu. A ´tak začít vlastně rozmotávat to, co je pomluva, nebo co je skutečně pravda.

Nicméně, jsem přesvědčen, a nebudu o tom pochopitelně mluvit, protože už jsem to udělal víckrát, o tom, že ČT, někdy i ČRo se fatálně spletou. Fatálně zasáhnou do života. Nejenom politiků, ale i lidí, podnikatelů – chybou svých redaktorů. Nikdo z nás neví, jestli je to chyba systémová. Stádovitá. Nebo ojedinělá.

Teď k tomu svůj názor. Je to dobře i špatně. Jsem přesvědčen, že nenajdeme člověka a lidi, na kterých bychom se shodli, že to jsou ti, kteří mají absolutní důvěru celé společnosti, a tím pádem to mohou dělat. Pak musíme hledat něco jiného, a to už tady bylo řečeno. Myslím, že teď přemýšlím – mluvili o tom kolega Wagenknecht, kolega Oberfalzer, a ještě i ostatní. Jsem přesvědčen, že musíme hledat jedině systémové řešení. To znamená, ne, po čem mnohdy volají davy, dejte tam někoho... Kolikrát už jsme tam dali člověka. Dokonce i já jsem se osobně spletl, když u jednoho z členů Rady jsem byl přesvědčen, že je to člověk, který nemá žádnou vadu... On neměl žádnou morální vadu. Ale byl z kategorie těch, kteří se o práci moc nezajímali. Nakonec ji ani moc nevykonával, a dobře, atd. Tím se stávaly chyby.

Jsem tedy přesvědčen, že musíme hledat systémové řešení. Některá systémová řešení tady byla dokonce nalezena.

Náš velký úkol je, abychom dokázali najít prostor – např. včera jsme si zřejmě nějak vytvořili, a není tady pan předseda Kubera, ale zřejmě vedení Senátu nalezlo nějaký prostor dohody s vedením Poslanecké sněmovny o tom, abychom jednali o prodloužení lhůty, kterou jsme tady nakonec včera schválili. Je to záležitost, která se snad podaří. Jenomže při těchto věcech musíme úplně stejně dojít ke konsensu, jinak tady budeme plakat úplně zbytečně... Uděláme to ještě dvakrát, a už nám ani tito lidé, ani nikdo jiný, nebudou tolik věřit. Jsme tady zbyteční, není to nanic, a nepochopí ty konsekvence, o kterých tady my víme... To znamená, snaha dojít k tomu, aby systémová řešení, která demokracie samozřejmě zná, to jsou jednotliví zástupci, abychom je tady dali.

Přičiním poslední poznámku, protože jsem se náhodou podíval na svou levou stranu, a tady vystoupil předseda Rady... Jsem přesvědčen, že jedna ohromná možnost už teď, kterou máme, a kterou jsem včera kritizoval u soudců, státních zástupců apod., v tom smyslu, že lidé, kteří jsou obdařeni určitou funkcí, tak by měli v souvislosti s funkcí, když zjistí, že jim někdo podkopává nohy, že na ně někdo tlačí, že na členy Rady je vykonáván nátlak, tak to mohou přijít říct. Toto je jedna forma, jak se sem dostat. Pak je tady forma, že se tady dostal v tomto smyslu náš kolega, kolega Smoljak, nebo jsou tady jiní kolegové, kteří tady mohou vystoupit, zařadit bod. A v rámci toho bodu lidé z tak důležité oblasti, tzn., že by to nemusely být jenom petice, podpisy. Ale určitě všichni známe, nebo se mohou kolegové poradit, o způsobu, jak rychleji dostat aktuální věc k projednání, tzn., že teď to naznačuji... Začne schůze. Zvedne se pan senátor a řekne, že by chtěl zařadit ten a ten bod, týká se toho a toho, myslím, že co se týká médií, tak se snad ještě nikdy nestalo, že by se taková věc odmítla. Tady pak může veřejně u tohoto pultíku někdo sdělit.

Myslím, že systémové řešení je to hlavní. Ale i situace, kterou teď někteří navozují, a já ji tak necítím, že tady někdo rychle něco ovládne, mění se něco... Dělají to u těch soukromých. Největší nebezpečí je skutečně to, že lidé, kteří to dostávají do ruky, ty info časopisy, které jsou vlastně placenou inzercí, tak bohužel si skutečně myslí, že je to nějaký objektivní tisk, a vůbec objektivní být nemůže.

Takže ale mluvme jenom o těch, které objektivní mají být z podstaty, a to je ČT a ČRo. Dospět k tomu můžeme tímto systémovým řešením."