Sčot aneb výsledky této vlády v oblasti mediální legislativy

11. května 2017 13:00 / autor: Irena Ryšánková

Vláda Bohuslava Sobotky evidentně pomalu odchází na úbytě ve víru hádek a nenávisti mezi ČSSD, které padají preference k 10 % a ANO, jehož preference jsou třikrát větší. Volby se blíží a kampaň začala. Na mediálním  poli  tato vláda mnoho objevného nepřinesla.

V koaliční dohodě se vláda, kdysi plna lásky, dohodla na tom, že připraví systém klasifikace vhodnosti pořadů pro jednotlivé věkové kategorie (labelling), zpřesní pravidla, týkající se koncentrace mediálního vlastnictví a přijme nový autorský zákon.

Evropská unie a Světová Radiokomunikační konference WRC-15 si vynutila  předložení a schválení vládní novely zákona  o elektronických komunikacích 127/2005 Sb.  a zákona 483/1991 Sb., o České televizi kvůli  změny vysílání na standard DVB-T2, neboť pásmo 700 MHz (694 až 790 MHz) vyhradil Evropský  parlament  pro  datové sítě širokopásmového mobilního připojení 5G. Inovace se dotkne   2,5 mil. českých domácností. Otázkou, kterou musí nyní rozhodnout poslanci, je, zda cílem vládního návrh novely zákona o elektronických komunikacích má být, aby veškerý přístup k televiznímu vysílání byl placený, nebo zda stát zachová bezplatný přístup občanů k televiznímu vysílání jako veřejnou službu dostupnou všem  v podobě terestrického příjmu. Vyčleněním pásma 700 MHz pro telekomunikační operátory bez změny vysílacího standardu by diváci přišli od června 2020   do února 2021  o značnou část televizních programů  ve stávajícím standardu DVB-T1. Od podoby novely zákona závisí výstavba infrastruktury, konfigurace tří přechodových sítí a následně konfigurace definitivních sítí DVB-T2  . Vzhledem k tomu, že dostupnost terestrické platformy pro maximum občanů je předpokladem k zachování bezplatného příjmu, v zájmu kabelových a satelitních operátorů je, aby novela schválena nebyla, resp. aby preferovala jejich zájem vydělat na každém, kdo bude nadále chtít sledovat televizi a přimět tak co nejvíce  domácností ke platbám za  televizní  vysílání přes satelit,  kabel či IPTV. Opět se ve sněmovně střetávají budoucí zisky s veřejným zájmem. Česká asociace satelitních operátorů napsala otevřený dopis premiérovi  o tom, že není třeba spěchat a úhrada nákladů na souběžný provoz stávajících sítí a přechodových sítí představuje nepřijatelnou veřejnou podporu dle čl. 107 SFEU.

Podporovatelé změny argumentují logikou zájmu spotřebitelů. Terestrická platforma televize je v Česku stále nejvyužívanější platformou.  Česká televize a její operátor České radiokomunikace si udržují postavení lídra digitalizace a hodlají veřejnou službu v podobě terestrického příjmu zdarma zachovat. ČT chce v  plánované přechodové síti nabízet zdarma všech šest svých programů v HD kvalitě a rozšířit své vysílání i v definitivní konfiguraci o další síť, což by umožňovalo rozšíření programové nabídky, zachování stávajícího podílu na kapacitě terestrického trhu, filmový či sportovní kanál v uHDTV 4k rozlišení a interaktivní služby prostřednictvím  internetového připojení. Zájmem Českého rozhlasu je zůstat s rozhlasovými stanicemi i v novém vysílacím standardu. Pro některé, zejména hudební stanice je příjem prostřednictvím domácího kina v hifi kvalitě před DVB-T klíčový: Vltava, Jazz, ale i Praha a Wave.

Přijetím novely a standardu DVB-T2 na dlouho skončí debaty o digitálním televizním vysílání, protože o přechodu na   další standard DVB-T3 se neuvažuje. Po roce 2025 už nejspíše bude nabídka širokopásmového internetu natolik robustní, že všesměrové vysílání jako takové bude na ústupu. Přednost dostane personalizovaná nabídka mediálních domů "on demand" přes část kapacit sítí telekomunikačních operátorů, která divákům umožní sledovat pouze to, co chtějí a v čase kdy chtějí. Princip "must carry" (přístup zdarma k nabídce veřejnoprávní televize a rozhlasu) by ale měl být zachován.  První přechodová síť DVB-T2  byla spuštěna z vysílačů Praha-Žižkov a Cukrák 1. března tohoto roku. Pokud nebude proveden přechod na DVB-T2 rychle, hrozí  ztráta diváků a jejich přechod na placené platformy. Poslanecká sněmovna má projednat novelu zákona o elektronických komunikacích ve třetím, závěrečném čtení na schůzi začínající 16. května. V jaké podobě bude zákon schválen, je otázka. Nevraživost poslanců koalice znemožňuje jakoukoliv racionální predikci výsledků projednávání.

Závazná podoba označování audiovizuálních děl zatím neexistuje. Ministerstvo kultury zákon doposud v definitivní podobě nepředložilo, jeho aktivity na dlouhou dobu  zamrzly ve stádiu veřejných konzultací. Vzhledem k tomu, že nyní do sněmovny dorazila další novela vysílacího zákona, uvidíme. Patrně asi neuvidíme. Sněmovna bude ráda, když se doklopýtá k tomu, aby schválila životně důležité normy. Ochota poslanců řešit odborná okrajová témata nejspíš ve víru předvolebních tanců nebude veliká. Labelling navíc zajímá většinou pouze křesťany, kteří chtějí své děti uchránit před násilím i sprostou mluvou. Liberální rodiče jsou s podobou společnosti vcelku smířeni a liberální poslanci napříč politickými stranami tudíž nemají na nové regulaci médií zájem. Většina televizí dodržuje stávající informační označování 18+  v podobě sice nejednotně graficky provedené, ale tradiční hvězdičky  a tak tlak na zpřísnění není.

Koncentraci mediálního vlastnictví vláda spláchla zákonem o střetu zájmů, zvaným Lex Babiš. Plácnutí do vody. Babiš využil novely občanského zákoníku a vlastnictví převedl do "offshoru" svěřeneckého fondu. Ostatní vlastníci médií byli sociální demokracii a ostatním "demokratickým" stranám vcelku jedno. ČSSD z Lex Babiš politický kapitál doteď nevytřískala a kvalita produkce Mladé fronty Dnes se nezlepšila.

Novela autorského zákona 102/2017 Sb., vynucená implementací evropské směrnice 2014/26/EU o kolektivní správě autorského práva, byla přijata. Navzdory protestům „hospodských“, kteří jsou permanentně vystavování nutnosti platit „výpalné“ OSA a dalším kolektivním správcům, 9. března 2017 bylo schváleno finální znění Senátem. Senát schválil novelu beze změn. Nicméně rozsah nedokonalosti byl takový, že normu v Senátu označili za legislativní zmetek. Činnost  OSA, Intergram, DILIA byla sice zprůhledněna, došlo ke značnému zpřísnění podmínek pro stanovování sazebníků poplatků, poplatky by neměly stoupat nad míru každoroční inflace, spory bude rozhodovat soud a ne nějací arbitři či úředníci,  nicméně novela zachovává nešvary rozšířené kolektivní správy – výběr poplatků bez ohledu na to, zda odpovídající nositele práv kolektivní správce zastupuje, nebo nikoli. Do novely pronikly i některé dobré změny: nebude  nutné ohlašovat kolektivním správcům veřejnou živou hudební produkci   folklórních děl, výjimky z ochrany autorského práva  pro karikaturu a parodii.  Český rozhlas a Česká televize jako instituce veřejné služby stojící mimo trh jsou díky novele oprávněni vyjednávat s kolektivními správci samostatně, nemusí být členem nějaké asociace. Na komplexní novelu velmi nabobtnalého autorského zákona si budeme muset počkat. Minimálně do doby, než ve Sněmovně usednou do poslaneckých lavic Piráti kteří jako jediní ve svém programu zohledňují technologický vývoj a rozpor zažité praxe se zastaralou podobou autorského práva.  S poslancem Jiřím Zlatuškou z Masarykovy univerzity, který měl na starosti autorský zákon jako jeho zpravodaj v garančním výboru, a snad až příliš úzce spolupracoval s kolektivními správci,  se nepočítá na jihomoravské kandidátce ANO ani v Praze, kde je nyní poslancem.

Legislativní plán vlády na léta 2015 a 2016   avizoval novelu zákona o Českém rozhlasu a České televizi. Tu, která se zabývá jiným způsobem volby do rad podle tak zvaného „německého modelu“. Podle této novely měli být radní jmenováni v zákoně taxativně určenými organizacemi, nikoliv schvalováni parlamentem. "Depolitizace mediálních rad" zklamala na celé čáře všechny. Ministerstvo kultury začalo novelu zpracovávat, ale ukázalo se, že by byla velmi problematická již způsobem výběru do rad a navíc by obě média zatížila dalšími náklady na financování rad. Problém byl, že většina organizací, které měly jmenovat radní, byla pobiratelem veřejných prostředků rozdělovaných vládou, některé byly dokonce v přímém střetu zájmů jako scénáristé, režiséři a kameramani, které ČT živí. Nakonec se nápadu ujala skupina poslanců pod vedením Martina Komárka z ANO, ve skutečnosti řízená lobbyistkou Hanou Marvanovou a jejími klienty. Komárka v této iniciativě ovšem nepodporovali ani jeho straničtí kolegové, ani poslanci dalších stran. A tak ani tento zákon zatím, v tomto případě naštěstí, nedorazil do svého cíle. Budoucnost Martina Komárka na  kandidátce hnutí ANO není optimistická. Jeho místo jedničky na kandidátce v Libereckém kraji obsadil  podnikatel Jiří Bláha, v regionu   známý kvůli svému pekařskému závodu. V Praze ho nechtějí.  Boj nekončí.

Novela zákona o Českém rozhlase, která by veřejnoprávnímu vysílateli umožnila získat vlastní multiplex ve vysílací platformě DAB+, také ustrnula ve fázi přípravy. Chaotická legislativní činnost Hermanova ministerstva kultury se nemůže pochlubit jediným zákonem, který by dotáhlo ministerstvo do konce bez problémů.