logo Facebook
i slova jsou činy

Pozor – byli jsme ozářeni!! aneb Jeden z příkladů mediální tiché pošty

15. května 2017 14:00 / autor: Milan Šmíd

Už jednou jsem psal o tom, jak média a novináři dokážou udělat z komára velblouda, a z prosté uzeniny nebezpečnou karcinogenní potravu (Klobásy jako mediální téma aneb Jak se vyvolává panika). Redaktoři online médií se však nepoučili a pracují stále stejným způsobem – překládají a opisují bez znalosti věci, aniž by si prověřili, odkud původní informace pochází. Berou vždy za platný ten poslední, většinou už zkreslený zdroj z konečného článku řetězce mediální tiché pošty. Ten pak český redaktor ledabylým překladem a opomenutím souvislostí ještě více zdeformuje. Tak to bylo s klobásami, dnes s radioaktivitou.

Když jsem si přečetl na Novinky.cz Dávku radiace z Fukušimy dostal každý člověk na světě, hned jsem tušil zradu a vydal se na začátek informačního řetězce. Zde jsou výsledky mého pátrání.

Dne 2. května zveřejnil Norský institut pro zkoumání ovzduší studii s názvem: „Globální transport fukušimských radionuklidů z Japonska do Asie, Severní Ameriky a Evropy. Odhadované dávky a předpokládané zdravotní účinky“ (Global transport of Fukushima-derived radionuclides from Japan to Asia, North America and Europe. Estimated doses and expected health effects). Zveřejněný abstrakt je vysoce odborným textem používajícím při popisu toho, jak se radioaktivita z fukušimské tragédie šířila vzdušnými proudy po celé planetě, hodnoty terabecquerelů. Jak jsem pochopil, nejméně terabecquerelů se dostalo do Evropy a to ještě hlavně do evropské části Ruska a do skandinávských zemí. 76 procent sledované radioaktivity se dostalo do moře.

Pak ale přichází odstavec o radiaci, které byli vystaveni lidé. Podle abstraktu to bylo v okolí Fukušimy 1 až 5 millisievertů (mSv), ve zbytku Japonska méně než 0,5 mSv a ve zbytku světa méně než 0,1 mSv, což je dávka odpovídající jednomu rentgenovému vyšetření. Je tu i věta, z níž vyplývá, že vypočtená dávka z dostupných údajů je o dva řády nižší než množství, které by mohlo mít znatelný účinek na populaci.

O této studii otiskl 10. května krátkou zprávu časopis New Scientist s titulkem Fukušimská nehoda přinesla každému radiaci jednoho rentgenového vyšetření (Fukushima accident gave everyone an X-ray’s worth of radiation). New Scientist využil přítomnosti jednoho z autora zprávy Nikolaose Evangeliou ve Vídni, kde byl na výročním zasedání European Geosciences Union, a vyzpovídal ho. Tady přeložím doslova:

„Není třeba se obávat,“ říká Nikolaos Evangeliou z Norského ústavu pro výzkum ovzduší. Jeho tým vypočítal pravděpodobné působení dvou radioaktivních izotopů cesia na každého člověka na zemi podle dostupných dat. Výzkumníci odhadují, že naprostá většina jedinců dostala dávku 0,02 millisievertů. „Což podle mne znamená, že každý z nás dostal jeden rentgen navíc.“

Tématu se od den později 11. května ujala novinářka Juliana Rose Pignataro z International Business Times, což je internetové globální periodikum z New Yorku s deseti vydáními v sedmi jazycích. Obsah? Převážně převzaté a z dostupných online zdrojů vyrešeršované informace, které jsou údajně důležité pro byznys; což představuje široké spektrum témat sahající od Donalda Trumpa, severokorejského nebezpečí přes britskou vévodkyni Kate až po psychologické a vědecké studie, které jsou volně k dispozici. Zkrátka jeden z více podobných internetových projektů, které pilně monitorují informace na netu, aby je převzali, soustředili na jednom místě a vytěžili z nich požadovanou čtenost. (Tedy podobná metoda, jakou používají Parlamentní listy, ovšem bez trapných bulvárních titulků.)

Slečna či paní Pignataro se ve svém textu Fukušimská jaderná katastrofa postihla každého na Zemi (Fukushima Nuclear Disaster Radiation Affected Everyone On Earth) jednak odvolává na článek v New Scientist, ten však doplňuje dalšími rešeršemi o fukušimské katastrofě a vůbec o působení radioaktivity na lidi, včetně odkazů na tragické případy.

Jestliže britský New Scientist uvedl, že každý Brit dostane ročně dávku kolem 2,7 millisievertů z přirozeného pozadí radioaktivity, Julie Pignataro data aktualizovala pro USA, a z dat United States Nuclear Regulatory Commission uvedla, že průměrný Američan dostane ročně kolem 6,2 millisievertů částečně z přirozených zdrojů (geologie, radon, kosmické paprsky) a z poloviny z civilizačních zdrojů.

Toto porovnání (které v českém textu naprosto chybí), je chvályhodné, neboť relativizuje nebezpečnost fukušimské dávky. Jenomže při citacích z původního norského zdroje už v International Business Times dochází k některým posunům v informování. Například ve větě „průměrná osoba dostala z fukušimské nehody dávku 0,5 millisievertů“ – chybí dodatek, že to platí jen pro Japonsko.

Článek pak přidává ještě další informace, například: „nemoc z ozáření způsobuje dávka kolem jednoho tisíce mSv.“ A také, že „populace ptáků v oblastech kolem Fukušimy prokázala úbytek v období let 2011 a 2014. Vědecký tým však také sdělil, že černobylská katastrofa, nejhorší jaderná nehody v dějinách, měla mnohem horší dopad na lidi, protože spad byl větší a zasáhl více obydlenou oblast.“

Anonymní redaktor(ka) Novinky.cz vše zpracoval(a) 12. května do zprávy Dávku radiace z Fukušimy dostal každý člověk na světě. Zde je text s komentářem:




"Po havárii jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku v roce 2011 byl každý člověk na Zemi vystaven dávce radioaktivního zářením. Prokázal to globální výzkum Norského institutu pro výzkum ovzduší. Odborníci ale uklidňují, že není důvodem (stylistika?) k panice, informoval server International Business Times.

Nemusíme se obávat. Víc než 80 procent radiace uniklo do oceánu, takže si myslím, že globální populace vstřebala nejméně radiace,“ (otrocký překlad originálu: “More than 80 percent of the radiation was deposited in the ocean and poles, so I think the global population got the least exposure,”) řekl serveru News Scientist (nový název New Scientist?) člen výzkumného týmu Nikolas (správně Nikolaos) Evangeliou.

Každý člověk na Zemi dostal podle Norů v průměru dávku asi 0,5 millisievertu (nedostal, týká se to jen Japonska), což odpovídá jednomu rentgenovému vyšetření u lékaře. Lidé, kteří žili v okolí Fukušimy, ale dostali dávku mnohonásobně vyšší – od jednoho do pěti millisievertů. Nemoc z ozáření ale vyvolává až dávka okolo 1000 millisievertů.

Horší je ta druhá zpráva. Norští vědci však mají také horší zprávu. Rostliny a živočichy uvolněná radiace patrně zasáhla v mnohem větší míře. (opět se týkalo jen Fukušimy) Například populace ptáků se v období mezi roky 2011 až 2014 prokazatelně ztenčila (kolem Fukušimy). A tým badatelů Norského institutu pro výzkum ovzduší to dává do souvislosti právě s nejhorší jadernou havárií od výbuchu Černobylu." (Badatelé nic do souvislosti nedali. Černobyl se udál v roce 1986).




Aby vynikla ledabylost překladu a obsahové zkreslení faktů, uvádím původní text, z něhož poslední odstavec Novinek.cz čerpal:
„The team noted that while the effect on humans was minimal, plants and animals were likely impacted much more significantly. Bird populations in areas around Fukushima showed a decline between 2011 and 2014. The team also said the 1986 Chernobyl disaster, the worst nuclear accident in history, had a far worse impact on humans because the fallout was larger and hit areas that were much more populated.“

Nechť každý posoudí sám fantasii a invenci (či ignoranci?) autora české zprávy, který namísto, aby věcně informoval, pocítil potřebu nás strašit, "horší zprávou." Na tom nic nemění fakt, že už americký zdroj International Business News zpracováním původně neutrálního vědeckého výzkumu posunul informaci směrem k alarmujcímu zjištění.

Když to ve Fukušimě před sedmi lety bouchlo, tehdy jsem na podobné – byť horší zkreslování nebezpečí - reagoval glosou Fukušima, deset milionů a soudce Holmes.