logo Facebook
i slova jsou činy

Hana Dohnálková: Názorová vyrovnanost hostů v komentářových pořadech by měla být hlavním kritériem

11. února 2020 05:00 / autor: Jan Mrzena

Na lednové schůzi řešila Rada Českého rozhlasu 12 stížností. S rostoucím zájmem posluchačů o vysílání ČRo Plus přibývá i stěžovatelů. Většinou jsou trnem v oku komentářové pořady. Posluchač Josef Provazník si podrobně prošel Názory a argumenty od 30. červa do 18. srpna minulého roku a podle jeho názoru byly všechny „cíleně nevyvážené“. Ve stížnosti Josef Provazník mimo jiné uvedl, že „z 25 pozvaných hostů lze drtivou většinu označit za představitele jednotného názoru (na fungování Evropské unie, na migraci, na euroskeptiky, na politiky typu Donalda Trumpa). Za vše hovoří vysílání z 18. srpna. Hosty studia byli Michael Žantovský, Jakub Janda a Luboš Palata.“

Pozastavil se také nad tím, že ve 3 z 8 pořadů byl zástupce think-thanku Evropské hodnoty a negativně vnímá časté zastoupení extrémně levicových názorů prostřednictvím Apoleny Rychlíkové (Alarm) či Patrika Eichlera (Deník Referendum). „Pokud jsou zváni tito hosté, proč stejnou možnost nedostanou redaktoři z časopisu Reflex, serveru Echo24 či severu ParlamentniListy.cz?“ ptá se Josef Provazník. Ke své stížnosti připojil i seznam hostů všech zmíněných 8 pořadů.

Rozhlasová rada si vyžádala stanovisko Českého rozhlasu, které jí poskytl ředitel zpravodajství Jan Pokorný. „Nad podobou uvedeného pořadu vedeme průběžně debatu, jak tento formát zlepšit. Naší snahou je podat pestré názory na témata toho kterého týdne. Názory pozvaných hostí předem neposuzujeme,“ uvedl mimo jiné. Opřel se i o analýzy, které si nechala na Názory a argumenty z února a března zpracovat Rada ČRo a „Dospěla k závěru, že, šest analyzovaných nedělních kulatých stolů ve svém celku i jednotlivě splnilo požadavky vyvážené a korektní podpory názorové plurality. Naplnily tak požadavky žurnalistické objektivity, jak je chápe Zákon o ČRo a Kodex ČRo.“ Analýzu považuje ředitel zpravodajství za směrodatnou, protože „vychází nejen z povrchního posuzování hostů podle média či jiné instituce, odkud pocházejí, ale z důkladné obsahové analýzy pořadů“.

Rada ČRo se s vyjádřením Jana Pokorného neztotožnila. „Zastoupení názorové plurality a názorová vyrovnanost zvaných hostů a diskutujících, by měly být (dle názoru rady) hlavními splněnými kritérii v těchto pořadech. Rada ČRo si je vědoma toho, že ne vždy tomu tak je,“ uvedla v odpovědi Josefu Provazníkovi předsedkyně Hana Dohnálková. Radním vadilo že se v reakci Jan Pokorný odvolává na její analýzy stejného pořadu, avšak z jiné doby. „Jsme přesvědčeni, že není možné poukazovat na dílčí výsledky analýzy ze zcela jiného období a aplikovat je na období, které ve své stížnosti Vy jako problematické zmiňujete.“

Rada požádala vedení rozhlasu, aby doplnilo odpovědi na otázky, které jsou ve stížnosti zformulovány. Radní také chtějí znát způsob, jakým probíhá výběr komentátorů do pořadu Názory a argumenty. „Vážený pane Provazníku, dovoluji si Vás ubezpečit, že téma vyváženosti a názorové plurality ve vysílání Českého rozhlasu vnímá Rada ČRo velmi vážně a neustále se mu věnuje a bude tak činit i nadále,“ zakončila odpověď Hana Dohnálková.

Za rozhlasovou radu formuluje odpověď na stížnosti buď Hana Dohnálková nebo Jiří Vejvoda. Předsedkyně odpovídá většinou v těch případech, kdy rada není spokojena s tím, co jí napsal ředitel zpravodajství Jan Pokorný. Místopředseda pak odpovídá v ostatních případech. Nespokojenost někdy rada přetaví v usnesení o porušování Kodexu ČRo. Jak dopadne pátrání rady vyvolaném podnětem Josefa Provazníka se dozvíme patrně na únorové schůzi rady. Bude zajímavé sledovat, jestli bude názor Rady ČRo podobný názoru RRTV, které Josef Provazník obdobnou stížnost poslal také.