logo Facebook
i slova jsou činy

Mediální rady a korona virus

22. března 2020 07:00 / autor: Pavel Foltán

Do konce března se mají sejít k zasedání všechny mediální rady – a to Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (v úterý 24. března), Rada ČT a Rada ČRo (ve středu 25. března), a Rada ČTK (v pondělí 30. března). Schůze se mají (měly) konat ještě v době trvání karantény a mimořádných opatření podle průběžně aktualizovaného nařízení vlády. Otázkou je, zda se mediální rady (v souladu s nařízením vlády) vůbec sejít mohou – tedy bez kolize s podmínkami danými vládou.

Právníci by asi mohli konstatovat, že aktuální stav nouze je svým způsobem jedno ze stádií toho, čemu se říká výjimečný stav. Aktuální stav nouze podle instrukcí vlády vyžaduje, aby se nescházely subjekty nad počet 10 lidí v jednom prostoru a čase. Uvedený parametr je vcelku přesný a jasný. A je pro dotčené subjekty závazný.

RRTV sice nemá veřejná zasedání, ale sama o sobě má 13 členů, což je přes daný limit. Při jejím zasedání musí být přítomen vedoucí úřadu (nebo zástupce), a k jednotlivým okruhům bodů podle jejich druhu musí být přítomni také vedoucí pracovníci příslušných úseků úřadu (obvykle dva). Takže to už je celkem přinejmenším 16 lidí, čili přes limit daný vládou. Znám z doby svého šestiletého působení ve funkci místopředsedy RRTV prostory úřadu, takže v tzv. „velké zasedačce“, kde rada zasedá, by standardně mohl být prostorovým problémem také další parametr, a to alespoň dvoumetrové rozestupy jednotlivých osob (tj. distance o průměru okruhu alespoň 4 metrů – lidově řečeno „kolem dokola“). RRTV zatím oficiálně nesdělila, zda se její plánované zasedání v uvedeném termínu uskuteční, anebo neuskuteční.

Rada ČT ze zákona zasedá veřejně. Momentálně je patnáctičlenná rada ještě kompletní v tom současném složení. Už tento počet sám o sobě přesahuje limit 10 osob, daný vládním nařízením. Krátce po zmíněném zasedání (tj. dnem 26. března) skončí funkční období 6 členům této Rady, nicméně 3 nově zvolení členové poté přibudou. Ale i tak jejích zasedání se účastní i generální ředitel ČT a někdo se sekretariátu této rady, takže i pak to bude přes onen daný limit 10 osob (podobně, jako při výčtu u RRTV v předchozím případě). Navíc na zasedání televizní rady chodí pravidelně i několik novinářů, sledujících průběh jednání. A kdyby Rada ČT tuto svou schůzi chtěla uskutečnit jiným způsobem, než standardním zasedáním „in natura“ (např. formou tzv. videokonference, apod.), pak by možná mohla nastat právní otázka, zda je to možné v rámci stávající právní úpravy. Předseda rady Jan Bednář schůzi zrušil, radní ovšem musí schválit výroční zprávu a tento akt realizují per - rollam.

Rada Českého rozhlasu ze zákona také zasedá veřejně. Má celkem 9 členů, přičemž i jejího zasedání se standardně účastní generální ředitel ČRo, další zástupci vedení, předseda Dozorčí komise a někdo ze sekretariátu rady, což je už také přes daný limit 10 osob. Navíc právě toto zasedání Rady ČRo mělo být jako tzv. „výjezdní“ v Pardubicích, v prostorách regionálního studia. Tam bylo lze předpokládat, že se zasedání zúčastní někdo z vedení studia, a zájem budou mít asi také novináři, (přeci jen pro mediální Pardubice to není běžná událost, a regionální novináři jistě budou chtít svou veřejnost informovat). Rada nakonec svou schůzi chce uskutečnit v sídle rozhlasu v Praze - konkrétně v zasedací místnosti D 010. Pravděpodobně tam reálně nastane problém s limitem rozestupů v prostoru. A podle zákona prakticky nelze z jednání vyloučit veřejnost.

A konečně i nejmenší Rada ČTK pravděpodobně může mít problém se splněním popsaných parametrů při svém veřejném zasedání. Má sama o sobě sice jen 7 členů, ale jejího zasedání se vždy zúčastní sekretářka rady, dále ředitel ČTK a zpravidla i jeho ekonomický náměstek. Navíc pravidelně (už více, než rok) celé zasedání této rady natáčí jeden štáb ČT a jednání sleduje i několik novinářů. Logicky lze předpokládat, že právě zmíněné zasedání si ta média (zejména štáb ČT, apod.) nedají ujít, a možná, že kdosi – vzhledem ke svým zájmům právě i s přítomností těch kamer kalkuluje. Malé prostory „velké“ zasedací místnosti rady v žádném případě nejsou schopny splnit ani ten daný limit pro určené rozestupy jednotlivých osob.

Z uvedených skutečností plyne, že bude záležet na vedení jednotlivých rad, jestli se zmíněná zasedání v uvedených termínech uskuteční. Koneckonců předseda televizní rady již zásadní krok učinil. Dotčené instituce (tj. RRTV, ČT, ČRo, i ČTK) zaměstnávají své vlastní právníky, a ti možná už řešili také tuto akutní problematiku. Jakožto člen Rady ČTK však v tom směru zatím od předsedy rady nemám doposud žádnou zprávu.

I bez tzv. malování čerta na zeď jen čistě logicky prozíravě vzato – kdo právě teď zaručí, že by krizový štáb ještě před shora uvedenými termíny zasedání dotčených rad nemohl dojít mj. i k nutnosti zpřísnit podmínky karantény např. pro Prahu či celou Českou republiku. Těch možností je víc – o některých z nich se porůznu mluví (někdy zhruba ve stylu té známé anekdoty „zatial nič konkrétne, no povrávajú, že volačo sa chystá“), něco se naznačuje, pak se to zase vyvrací, a tak všelijak podobně … Nicméně ať už si další vývoj situace vynutí ta další opatření byť i ve formě podobných eventualit, tak ty příčiny jsou pro nás i tady (de facto i de iure) v režimu vis maior.