logo Facebook
i slova jsou činy

Radniční volby a média

22. února 2018 13:00 / autor: Zdeněk Duspiva

Prezidentskými volbami letošní volební maraton nekončí. Na podzim se ve třetině obvodů ČR uskuteční senátní volby a na celém území republiky souběžně proběhnou volby komunální. Ty jsou do značné míry specifickými volbami, nejen technikou výběru sestavy „all stars“ obecního zastupitelstva, ale i trochu jiným „sousedským“ charakterem rozhodování, zejména pak v menších obcích. I pro tyto volby platí daná pravidla, včetně zákonné regulace elektronických médií. S novými možnostmi a s rychle se rozšiřujícími technologickými platformami pro prezentaci a komunikaci lidí i témat se značně rozšiřuje mediální prostor. Kapacitní problém s kmitočty značně ulehčila a uvolnila digitalizace televizního vysílání. Současně tak ještě více vyniká rozdíl mezi „kontrolovanými“ tradičními médii (televize a rozhlas) a novými sociálními sítěmi a internetem.

U těch „tradičních médií“ občas ještě zůstává étos 90. let a začátku fungování lokálních a dalších menších televizí či video-studií. Někde privátní provozovatele licencovaného vysílání nahradily přímo komunální subjekty a instituce coby provozovatelé informačních TV kanálů, jinde pokračuje komerční spolupráce se soukromými podnikatelskými subjekty.

Provozování menších televizních projektů je obecně přínosné a pro obyvatele v jejich dosahu jsou i při existenci dalších konkurenčních médií velmi dobrým zdrojem informací. Přirozeně je ve většině případů zásadní otázkou financování jejich provozu, aniž by se při tom musel finanční vliv negativně projevit v samotném obsahu vysílání. V řadě případů se někdy jen těžko skrývá „reklamní charakter“ vysílaného obsahu, i když jde o licencované programy podléhající vysílacímu zákonu. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má samozřejmě možnosti dané zákonem, ale ve většině případů je monitoring vysílání kapacitně náročný a i případné postihy jsou „ex post“. K výjimečnému rozhodnutí o odebrání licence dochází opravdu jen v krajních případech.

Většina menších televizí má dostatečný prostor třeba v regionálních digitálních sítích a souběžně na internetu, v kabelových rozvodech či v prostředí sociálních sítí. Zpravidla jde o sérii repríz tak, aby se zaplnil celý vysílací čas a diváci místní vysílání aspoň občas zachytili „live“. Standardně je k dispozici webový archív. V programových nabídkách má ale drtivá většina diváků místní programy většinou zařazeny až na posledních pozicích.

To, co bez ohledu na různou kvalitu a vyváženost obsahu ve vysílání místních a lokálních televizí přetrvává, jsou tradiční a poněkud neoriginální názvy pořadů se zástupci místních samosprávy… (často vysílané na základě smlouvy mezi radnicemi a provozovateli vysílání). Ty budou jistě ještě více bedlivě sledovány, zejména pak soutěžícími o přízeň voličů.

Starosti pana starosti … Starosti starosty … Starosti starostů… Na slovíčko se starostou… Slovo starostyRadniční okénko… Den starosty… ptáme se starostyokénko starosty… Starosti a radosti našeho starosty… Ptejte se starosty a místostarostů… Okénka starosty… Slovo starostyInformace od starosty..  Obec Velatice a starosta   Horké křeslo…  Radniční léto..    Brněnské oko ….

Podobně jako v předchozích volbách bude vliv a působení „radničních“ médií na lokální komunální politiku podobný. Opakovaně se totiž potvrzuje fakt, že čím více jsou média jednostranná a jednobarevná ve prospěch některé skupiny či lidí, zpravidla jde o působení ve svém důsledku kontraproduktivní ( to ostatně platí i pro rozsahem a zásahem větší média) .. anebo aspoň občas i úsměvné.