logo Facebook
i slova jsou činy

Šestice finalistů volby rozhlasových radních

12. dubna 2018 05:00 / autor: Jan Mrzena

Do finále volby nových členů Rady Českého rozhlasu vybral volební výbor šest osobností. Ze sedmnácti kandidátů postoupil Petr Arenberger, Jan Jirák, Eva Kartušáková, Zdeněk Mahdal, Jaroslav Růžička a Lucie Wittlichová. Mezi finalisty není nikdy z bývalých manažerů Českého rozhlasu. Poslanecká sněmovna by měla dva nové radní zvolit na příští schůzi.

Přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger je místopředsedou České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a předseda její České dermatovenerologické společnosti. V minulém roce dostal Stříbrnou pamětní medaili Senátu. "Rádio poslouchám od malička, nejen na klasických přijímačích, které měli moji dědečkové. V éteru je spousta rádií, ale jen jeden rozhlas," řekl při veřejném slyšení v březnu poslancům. Bývá častým hostem rozhlasových pořadů se zdravotnickými tématy. Jako člen rady by chtěl dohlédnout na vyváženost a objektivitu vysílání, zajistit, aby byl rozhlas pro všechny. Arenberger nebyl v předchozích volbách úspěšný, kandiduje do rady už potřetí.

Jediným profesorem oboru mediální studia v ČR je Jan Jirák. Teoretik médií a zakladatel CEMES (Centrum pro mediální studia) při FSV UK. Vypracoval koncepci mediální výchovy pro základní školy a gymnázia pro Výzkumný ústav pedagogický MŠMT. Bývalý předseda Rady České televize (1997 – 2000) také kandiduje opakovaně. „Rozhlas považuji za jeden z nejzajímavějších komunikačních kanálů. Pracuje s jazykem, ne s obrazem, nutí k představivosti,“ řekl členům volebního výboru Jan Jirák. „Z mého pohledu je asi nejzajímavější, že Český rozhlas má za úkol propojovat pluralitní společnost a podporovat její soudržnost. To je úkol, který mají média veřejné služby jako unikátní." Ocenil práci s rodným jazykem, "Český rozhlas je jedno z posledních médií, z nichž je slyšet velmi slušná čeština." Podle Jiráka je nutné, aby se stanice ČRo nekanibalizovaly, měly by se spíš doplňovat.

Historička, archivářka Lucie Wittlichová pracovala před lety na informačním centru vlády. Starostka obce Zákolany na Kladensku organizuje Dny české státnosti. "Společným jmenovatelem všech mých aktivit je kultivovat, informovat, posilovat povědomí lidí o české státnosti a o tom, jak je důležitá vlastní odpovědnost za obec, stát i celý náš svět," uvedla Wittlichová při veřejném slyšení. Do rady chce přinést svůj pohled z venkovského regionu. Podle ní je problém na venkově naladit stanice Českého rozhlasu. "U Strakonic naskočí Country Rádio, Impuls a někdy Plus. Mělo by se s tím něco udělat," a dodala, „Když přijdete do venkovské hospody, běží tam Nova nebo Prima. Já přemýšlím o tom, jak zatraktivnit veřejnoprávní vysílání, aby si tam pustili ČT24." Co s tím mohou udělat radní však neupřesnila.

Pedagožka a překladatelka Eva Katrušáková založila společnost Celé Česko čte dětem. Je držitelkou výroční ceny Nadace Českého literárního fondu a mnoha dalších ocenění. „Sdílené slovo, čas, emoce a prostor rodičů a dětí jsou důležité," zdůraznila poslancům Katrušáková. "Věřím v propojení toho, co dělám, s tím, jak bych mohla být přínosná v Radě Českého rozhlasu. Jsem z menšího města, mám silný názor týkající se regionálního vysílání, jsem žena, jsem člověk slova, věřím v pluralitu názorů a boj za to všechno."

Herec a dabér Zdeněk Mahdal propůjčil hlas největším hvězdám světové kinematografie – například Johna Malkovichovi, Eddie Murphymu, Kevinu Costnerovi nebo Melu Gibsonovi. Pracoval v soukromých rádiích (Vox, Alfa), deset let moderoval Prima jízdu. "Patřím ke ztracené generaci po roce 1989, která rok 1989 vehementně prožívala a na konci 90. let jsme ztráceli iluze, když jsme viděli, jakým praktikám jsme byli nápomocni. A teď sbíráme sílu a říkáme si, že ještě všechno není ztraceno," prohlásil Mahdal. Český rozhlas by měl pomocí hezké češtiny přinášet objektivní informace a vyvážené zpravodajství. Také by měl vysílat formáty, na které soukromá média nedosáhnou. "Buďme rádi, že podobný formát rádia v České republice máme."

Právník Jaroslav Růžička je odborníkem na autorské právo. Býval předsedou dozorčí komise Rady Českého rozhlasu. „Zkušenosti bych chtěl zúročit právě při členství v radě,“ vysvětlil při veřejném slyšení v březnu poslancům. Výběr poplatků se dostal na maximum možného a musí se začít řešit model financování. Rád by spolupracoval na digitalizaci rozhlasového vysílání. Zdůraznil, že Rada ČRo nemá právní subjektivitu a její vystupování vůči třetím osobám je tedy problematické. "Bylo to na pořadu programového prohlášení už minulé vlády, je na místě diskutovat o proměně zákonů o obou veřejnoprávních stanicích," řekl Růžička. Poslance upozornil na dlouholetý složitý spor rozhlasu se státem o správný odpočet DPH. Rozhlas nárokuje bezmála miliardu korun, ve věci je několik protichůdných soudních rozhodnutí.

Rada Českého rozhlasu má mít devět členů, momentálně jich má pouze sedm. Minulá sněmovna se na dvou jménech nedokázala vloni shodnout. I pokud nová sněmovna dva nové radní zvolí, otevře záhy volbu další. V červnu končí mandát služebně nejstaršímu členu Rady Českého rozhlasu Petru Šafaříkovi. V radě je od roku 2011, několik měsíců byl i jejím předsedou.