logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Nový evropský „Kodex pro elektronické komunikace“ má sjednotit digitální trh

06. června 2018 / Monitor
... z konference České asociace elektronických komunikací z.s., která se konala v Praze dne 31. května 2018 ... Evropská unie se připravuje na éru připojení s velmi vysokou rychlostí a širokým pokrytím, kterou s sebou přinesou technologie příští generace, jako je například technologie 5G. „Unie se proto připravuje výrazně změnit dosavadní společná pravidla pro regulaci telekomunikací. Činí tak prostřednictvím „Kodexu pro elektronické komunikace“, který je součástí návrhu nové směrnice Evropského parlamentu a Rady a má nahradit současný předpisový rámec pro sítě a služby elektronických komunikací v EU,“ vysvětluje Zdeněk Vaníček, předseda České asociace elektronických komunikací z. s. (ČAEK). Proces schvalování „Kodexu“ nyní v EU finišuje, tato norma bude představovat jednu ze zásadních legislativních a právních iniciativ tzv. jednotného digitálního trhu. „Jeho finální podoba zásadním způsobem ovlivní rozvoj digitalizace v evropském prostoru, například rozvoj 5G sítí, Průmyslu 4.0 i dalších oblastí, které s tímto úzce souvisí, například Internet věcí, autonomní vozidla, smart cities a podobně…“, dodává Zdeněk Vaníček. Nová pravidla mají začít platit nejdříve v roce 2020, vše se bude odvíjet od průběhu legislativního procesu v Evropském parlamentu. ČAEK se vzhledem k chystaným změnám i složité situaci na domácím telekomunikačním trhu rozhodla uspořádat 31. května 2018 v Praze v hotelu Don Giovanni speciální odbornou konferenci - odborný seminář k problematice „Kodexu pro elektronické komunikace“, v úzké spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem. Účast přijala řada odborníků (seznam vystupujících viz níže.) Výběr hlavních bodů z jednání konference Kodex bude velmi rozsáhlým a komplexním právním předpisem. Konference, uspořádaná ČAEK, se proto zabývala hlavně zásadními praktickými body, se kterými se budou muset po zavedení této rozsáhlé právní úpravy vypořádat hráči na českém trhu elektronických komunikací. Jsou jimi: Plná harmonizace ochrany uživatelů a zahrnutí „nových“ poskytovatelů (WhatsApp, Skype, Viber) Služby založené na přístupu k internetu a interpersonální komunikační služby založené na číslech (např. Skype, Viber apod.) budou muset v budoucnu dodržovat požadavky na ochranu koncového uživatele, a to nejen smluvní, ale např. i umožnění telefonátů na tísňové linky. Jistým paradoxem současnosti je, že starší technologie, například poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím GSM, jsou regulovány silně, modernější aplikace, jmenovat lze právě Viber, umí poskytnou obdobné služby, konkrétně hlasové, ale regulace v takovém rozsahu se na ně nevztahuje. Posílení pozice operátorů vs. ochrana investic v pravomoci regulátora Kodex navrhuje delší dobu trvání licence, vyšší pravděpodobnost obnovy a větší konzistentnost v proceduře jejich udělování, což by mělo motivovat operátory k dalším investicím do nových a lepších služeb. Na druhou stranu Kodex ukládá operátorům vyšší povinnosti pokrytí oblastí jejich službami, a s tím se budou muset nějak vyrovnat. Právo na přístup k připojení, digital exclusion areas Kodex stanoví povinnost členských států zajistit cenovou dostupnost funkčního přístupu k službám funkčního širokopásmového internetového připojení a hlasových komunikačních služeb alespoň v pevném místě pro všechny koncové uživatele. Doposud se věnovala v této oblasti pozornost hlavně handicapovaným uživatelům, nyní by se však mělo právo přístupu k základním službám mělo týkat široké populace. Vyvstává obvyklá otázka – kdo se bude podílet na nutném hrazení alespoň části nákladů, které to vyvolá? Stát, operátoři, nebo se o tuto povinnost podělí? Celoevropské řízení kmitočtového spektra Trh je v Evropě již dostatečně konkurenční, ale zato stále velmi roztříštěný. Některé názory směřují k regulaci a stanovení terminačních cen na úrovni Evropské komise (EK), jiní kritizují nedávnou regulaci mezinárodních volání po Evropě a propagují směrování k deregulaci. Právní nejistotu ohledně využití spektra může zvýšit i možnost EK přijmout kdykoli jakékoli přechodné opatření za účelem prodloužení či zkrácení doby trvání práv bez ohledu na dobu platnosti, která může být až 25 let. Harmonizace pravomocí národních regulátorů a pozice EK Návrh Kodexu posiluje roli národních regulátorů stanovením jejich minimálních pravomocí a silnější nezávislostí. Členské státy by neměly ukládat žádné další nebo samostatné požadavky na oznamování.                                                        Závěrem lze dodat, že Evropská komise velmi kriticky hodnotí stav jednotného trhu v segmentu elektronických komunikací. Z provedených studií v minulých letech vyplynulo, že nejsou poskytovány téměř žádné panevropské služby elektronických komunikací. Vytvoření jednotného digitálního trhu je však hlavním cílem EK, proto návrh nového regulačního rámce obsahuje řadu nástrojů s cílem odstranit roztříštěnost předpisů či zajištění rovných podmínek pro účastníky trhu. Například jednotný přístup ke správě rádiového spektra, odstranění roztříštěnosti předpisů, nebo zajištění rovných podmínek pro všechny účastníky trhu. Seznam hostů a řečníků konference: Jaromír Novák – předseda Rady ČTÚ, Zdeněk Vaníček – předseda ČAEK, Martin Jiránek – poslanec, předseda Podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku, Poslanecká sněmovna PČR, Jaroslav Zajíček – velvyslanec, zástupce stálého představitele ČR při EU, stálý představitel ČR v COREPER I, Ondřej Malý – náměstek člena vlády, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Vladimír Kešjar – předseda Úradu pre reguláciu elektronických komunikácií a poštových služieb, Slovenská republika, Ervin Kajzinger – Co-chair, Regulatory Framework Expert Working Group at BEREC, Maďarsko, Ignacy Swiecicki – Head of Unit International Telecommunications Policy, Ministry of Digital Affairs, Polsko, Marek Ebert – ředitel sekce regulace, ČTÚ, Petra Holubičková – attaché pro telekomunikace, poštovní služby a Galileo, Stálé zastoupení ČR při EU, Karel Šimka – soudce Nejvyššího správního soudu, předseda senátu, Radim Polčák - vedoucí Ústavu práva a technologií, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Luděk Schneider – ředitel odboru elektronických komunikací, MPO, Eva Martinicová – Senior Public Affairs Specialist, T-Mobile Czech Republic a.s., Jan Diblík – partner, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

Tiskovou zprávu připravil © Evžen Staněk

Celý článek

Evropská legislativa na ochranu novinářů by nakonec mohla být velmi omezující a svazující i pro samotné novináře

04. června 2018 / Evžen Tošenovský
Česká média pokračují v mapování názorů našich europoslanců na nutnost přijmout opatření k ochraně novinářů v návaznosti na diskusi v Evropském parlamentu. Tentokrát přinášíme názory Evžena Tošenovského (ODS). Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů?  Prozatím jsem nezaznamenal nějakou  hlubší diskuzi na případnou celounijní legislativu k ochraně novinářů. Asi to vychází i z rozdílných historických přístupů jednotlivých členských zemí k postavení novinářů. Myslím si, že samotná debata o takovéto legislativě nebude na úrovni EU vůbec jednoduchá. Dokonce se domnívám, že by v konečném důsledku mohla být velmi omezující a svazující i pro samotné novináře. Lze uvažovat o právní úpravě, která povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté? Neumím definovat, v jakou chvíli a čím se z člověka stává novinář, na kterého se vztahuje zvláštní zákon. Pominu-li etický kodex, novinářská práce svázaná předpisy odporuje myšlence svobodných médií a každý ochranný postup s sebou nese omezení, která jsou dle mého názoru v rozporu s podstatou novinářské práce. Použití mechanizmů, jaké jsou aplikovány v případě úředníků či policistů není možné, protože ti svou činnost mají často taxativně stanovenu zákonem. U novinářů by to při stejném přístupu znamenalo definování činnosti. Jsme schopni přesně definovat pracovní náplň novinářů v celé její šíři a to bez případného omezení jejich pracovní svobody? Nevím, jak by se úředně rozlišila skupina novinářů bulváru, investigativních žurnalistů či politických komentátorů, TV a rozhlasových reportérů a podobně... Jaká opatření lze v členských státech přijmout k ochraně novinářů, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnému stíhání s cílem cenzurovat jejich práci?  Legislativní zakotvení nějakých speciálních zákonů si moc nedovedu představit. Zajímalo by mě, s jakými představami by přišli novináři jako profesní skupina. Asi jedinou možnou ochranou je veřejný tlak, jako svobodná kontrola médií proti účelovému zneužití moci politické či soudní.  Jako rozumné opatření se mi jeví zvýšená soudní citlivost v přístupu k trestním věcem proti novinářům, řekl bych, že již dnes můžeme zaznamenat její zvyšování..  Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků v EU na adresu novinářů? Urážlivé a často hloupé poznámky některých evropských politiků považuji za zcela zbytečné a nekonstruktivní. Ovšem vyjma případů, když dojde k vytváření bulváru bez jakýchkoliv zábran. A to už se vracíme na začátek k novinářskému kodexu, jako jediné normě, která by všechny novináře měla svazovat. Celý článek

Pár dnů po vraždě Jána Kuciaka se do novinářů neváhal pustit během inauguračního projevu ani prezident Miloš Zeman

01. června 2018 / Pavel Telička
Česká média přináší názory našich europoslanců na nutnost přijmout opatření k ochraně novinářů v návaznosti na diskusi v Evropském parlamentu. Dnes odpovídá místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nezávislý): Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků v EU na adresu novinářů? Slovní útoky na novináře od vysoce postavených českých politiků pokládám skutečně za velmi problematické. Jen pár dnů po vraždě Jána Kuciaka se do novinářů neváhal pustit během svého inauguračního projevu ani prezident Miloš Zeman. A rozhodně není jediný. Tyto osoby svým chováním podrývají základní svobody novinářů. Prostředků, jak se bránit, mají navíc seriózní média jen velmi málo. Přitom teď Česká republika potřebuje nezávislá média více než kdy dříve. Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů? Proč je vlastně EP řeší? V usnesení, které jsme v Evropském parlamentu odhlasovali, jsme kromě výzvy k vytvoření legislativy na ochranu investigativních novinářů zároveň odsoudili tyto urážlivé poznámky politiků EU na adresu novinářů. Je smutné, že musíme podobné záležitosti vůbec řešit. Tyto osoby by si měly být plně vědomí toho, jaké mohou být následky jejich slov. Novináři by měli být také chráněni před účelovým vyšetřováním, o němž se v České republice mluvilo především v souvislosti s tím, když začala Generální inspekce bezpečnostních sborů prověřovat práci tří předních českých investigativních novinářů – Sabiny Slonkové, Jaroslava Kmenty a Janka Kroupy. Podobné kroky by měly mít skutečně závažné a opodstatněné důvody. Evropská komise připravila směrnici o ochraně osob oznamujících zásadní porušení zákonů nebo poškození veřejného zájmu - whistleblowerů. Jak velký je problém zastrašování oznamovatelů a novinářů? Účelová stíhání i výpady politiků mohou mít dramatický dopad na zdroje a oznamovatele, kteří jsou nedílnou součástí práce investigativních novinářů. Tím, že poskytují médiím konkrétní informace, obvykle sami riskují. Otázka je tedy na místě – Odváží se promluvit i poté, když dané novináře prošetřují státní orgány? Nebo když je neustále pomlouvají vysoce postavení politici? I z tohoto důvodu může být toto chování vnímáno jako snaha o diskreditaci konkrétních novinářů, proto se musí podobné zásahy náležitě ošetřit. Nutné je zároveň to, aby byla vražda Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové náležitě, nezávisle a důkladně prošetřena. Jen tak dáme najevo, že se nesmí podobná situace již nikdy opakovat. Útok na novináře je útokem na základní lidské právo na informace a svobodu projevu. K jeho dodržování se členské státy zavázaly stejně tak, jako k dodržování svobody a plurality médií. V případě Kuciaka se navíc jednalo o druhou vraždu investigativního novináře během několika měsíců. Na Maltě byla v říjnu 2017 zavražděna i novinářka Daphne Caruana Galizia. Lze uvažovat o právní úpravě, která povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté? Ochrana novinářů se v jednotlivých státech liší. Obvykle jim legislativa neposkytuje účinnou ochranu proti odvetě, stíhání pro pomluvu, vyhrožování či zastrašujícím soudním procesům. To by se mělo změnit a regulace by se měla přizpůsobit současné situaci. Zatímco je totiž ve většině členských států ochrana novinářů spíše slabá, nenávist projevovaná proti nim roste. O podobné ochraně, jako mají úředníci či policisté, lze uvažovat. Nicméně by se musely vzít v úvahu veškerá specifika novinářské profese, která je v mnohém odlišná než práce policisty.   Celý článek

Pomlouvání novinářů je jeden ze způsobů, jak Miloš Zeman destabilizuje českou politickou scénu

30. května 2018 / Jaromír Štětina
Česká média pokračují v mapování názorů našich europoslanců na nutnost přijmout opatření k ochraně novinářů v návaznosti na diskusi v Evropském parlamentu - dnes na otázky odpovídá Jaromír Štětina (TOP 09 a STAN): Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů? Na unijní úrovni lze samozřejmě přijmout jak legislativní, tak nelegislativní opatření. Právě v minulém měsíci Evropská komise zveřejnila dlouho očekávaný návrh směrnice na ochranu oznamovatelů. Očekávám, že bude Komise reagovat i na další výzvy Parlamentu a předloží i další návrhy. Jako například návrh konkrétních opatření na ochranu novinářů či na stálou finanční podporu nezávislé investigativní žurnalistiky. Opatření na národní úrovni je v rukou národních legislativců. V rámci EU jsou velké rozdíly co do existence, či síly ochrany novinářů. Unijní legislativní akt by tuto roztříštěnost mohl napravit. Lze uvažovat o právní úpravě, která by povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté? Ochrana nezávislých investigativních žurnalistů je nesmírně důležitá. Právě Evropský parlament toto téma bere velmi vážně. Čím dál častěji je v Parlamentu diskutována svoboda projevu a slova, nezávislost médií, a to je dobře. Přesně před rokem se v Evropském parlamentu v rámci Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a poté i na plénu projednávala i situace médií v ČR. Poslanci tehdy diskutovali o rizicích politického zneužívání médií v ČR. Debata byla reakcí na nahrávky poukazující na ovlivňování obsahu médií ze strany tehdejšího vicepremiéra Babiše. Spolu s diskusí se začínají objevovat iniciativy jako například již zmíněná stálá finanční podpora nezávislé investigativní žurnalistiky. To považuji za velmi dobrý nápad. Nicméně pozice policistů či úředníků je dle mého názoru příliš odlišná. Ochrana novinářů vyžaduje specifickou úpravu. Konkrétní podoba opatření je pak na jednotlivých členských státech. Jaká opatření lze v členských státech přijmout k ochraně novinářů, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnému stíhání s cílem cenzurovat jejich práci? V členských státech EU je třeba bránit svobodu projevu a slova. Zárukou musí být nezávislá soudní moc. Je třeba důsledně využít právní prostředky, které máme k dispozici. Připomenu rakouský případ ORF versus Strache, kde se novináři jednoznačně rozhodli postavit se politickým hrám a bránit své postavení u soudu. Ani problematika pomluvy však není černobílá. Nelze stavět novináře do nadřazené, beztrestné pozice vůči ostatním občanům. Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků v EU na adresu novinářů? V pomlouvání novinářů je přímo fenomenální prezident Zeman. Je to jeden ze způsobů, jak Miloš Zeman  destabilizuje politickou scénu v České republice. Celý článek

Votum separatum Pavla Foltána

28. května 2018 / Monitor
Rozdílné stanovisko k usnesení ze dne 9.5.2018 ve věci stížnosti občana dr. Koksy PhD. Připojuji se k rozdílnému stanovisku kolegy Petra Žantovského v dotčené věci. A dále k tomu dodávám ještě následující fakta a skutečnosti: Podle závazných právních principů i platných profesních pravidel a zásad zpravodajství musí být objektivní a vyvážené, takže zpráva jako taková nemůže obsahovat hodnotící, ale ani jiná subjektivní, emotivní a podobná zabarvení, což nelze praktikovat ani formou charakteristik, tzv. „mediálních zkratek“, či podobných pomůcek. Zpráva má být čistou informací s těmito parametry: Kdo, co, kdy a kde. Bez ambice o interpretaci zprávy, účelovosti, aj. informačních entropií, či dalších zavádějících reziduí, schopných jakkoli ovlivnit vnímání příjemce zprávy nad bazální rámec prizmatické informační čistoty sdělované informace. To platí zejména v případě zpravodajské agentury veřejné služby, kterou ČTK nepochybně je, a to ze zákona. Celý článek

Votum separatum Petra Žantovského

26. května 2018 / Monitor
Já, člen Rady ČTK Petr Žantovský, vyslovuji votum separatum (nesouhlasné stanovisko) s výsledkem hlasování Rady ČTK ve věci stížnosti V.Koksy ze dne 5.3.201, kde tento vytýká pracovníkům ČTK užívání (citace V.Koksy) "tendenčního nálepkování", které vede k výsledným "nepravdivým/neobjektivním informacím". Spolu se stěžovatelem jsem přesvědčen, že servis ČTK má poskytovat výhradně nestranné, emočně a stranicky nezabarvené informace, nikoli názorově podložená hodnotící adjektiva, která - bez příslušné argumentace - kategorizují konkrétní jevy společenské a politické praxe podle měřítek, která nejsou ani ozřejměna, natož aby na nich byl vysloven celospolečenský či aspoň akademický konsensus. Celý článek

Co se kauzy kolem Facebooku a úniku osobních dat týče, uvnitř Evropského parlamentu chybí užší koordinace a snaha o společnou pozici

25. května 2018 / Pavel Telička
Zakladatel a šéf Facebooku Mark Zuckerberg dorazil v úterý v podvečer do bruselského sídla Evropského parlamentu, aby se setkal s předsedou Antoniem Tajanim a lídry jednotlivých politických frakcí. Kvůli nevhodnému formátu diskuze, ale především nedostatečné koordinaci na straně EP, nepřinesla tato debata nic překvapivého.  Celý článek

Politik je veřejná osoba a musí v mediálním světě počítat i s ataky

24. května 2018 / Ilja Šmíd
Česká média se proto zeptala ministra kultury v demisi Ilji Šmída, jaký má názor na diskusi Evropského parlamentu o nutnosti přijmout opatření na ochranu novinářů. a whistleblowerů. Jaká opatření lze přijmout ke zvýšení ochrany novinářů v České republice? Úvodem je třeba objasnit, že role Ministerstva kultury nespočívá v hodnocení médií ani v nastavování standardů pro práci novinářů. Ministerstvo kultury pochopitelně sleduje dění v oblasti médií, připravuje a vyhodnocuje právní stránku věci, upravující základní podmínky pro jejich svobodné fungování a v určitých případech i právní mantinely a záruky pro šířený obsah. Postavení novinářů vychází z ústavně zaručeného práva na svobodu projevu a práva na šíření informací, což jsou obecně uznávané atributy právního státu. Jakékoli regulatorní zásahy je třeba pečlivě zvažovat s ohledem na tyto zájmy. Domnívám se, že pro zvýšení ochrany novinářů ve státě, kde fungují principy právního státu, nejlépe pomůže právě udržení jejich nezávislého postavení pro svobodné šíření informací. Pochopitelně jsou zde další související prvky, jaké zmiňuje usnesení EP k situaci na Slovensku, tedy posilování profesních kompetencí. Nelze si však myslet, že lze k investigativní novinářské práci dospět pouze odborným vzděláváním. Investigativní žurnalistika souvisí s celkovou úrovní společnosti a mírou společenské odpovědnosti samotných médií i jejich vlastní samoregulací. Celý článek

Všichni (politici, novináři, občané na sociálních sítích apod.) neseme odpovědnost za úroveň celospolečenské debaty

22. května 2018 / Kateřina Konečná
Česká média se v souvislosti s diskusí v Evropském parlamentu o nutnosti přijmout opatření k ochraně novinářů obrátila na naše europoslance. Zde přinášíme názory Kateřiny Konečné (KSČM): Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů? Osobně se domnívám, že nejvyšší míra ochrany investigativních novinářů a oznamovatelů je klíčovým zájmem společnosti jako celku a jsem ráda, že se EU tomuto tématu dosti věnuje. Evropský parlament minulý měsíc v rezoluci vybídl Komisi a členské státy, aby předložily legislativní i nelegislativní návrhy na ochranu novinářů v EU, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnímu stíhání s cílem cenzurovat jejich práci nebo je zastrašit. Komise v této souvislosti např. stanovuje politický rámec k posílení ochrany oznamovatelů na úrovni EU a navrhuje „směrnici o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie", jež stanoví zásady, jimiž se mají státy řídit při zavádění nebo revizi pravidel týkajících se oznamovatelů, kteří oznámí nebo zveřejní informace o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu. Tyto zásady zahrnují nezbytné prvky pro účinná a vyvážená pravidla, která chrání skutečné oznamovatele, přičemž osobám poškozeným nepřesnými či zlovolnými oznámeními poskytují záruky a nápravná opatření. Lze uvažovat o právní úpravě, která povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté? Přiznám se, že jsem o tom nikdy neuvažovala, ale byla bych ochotná, se o této možnosti bavit. Domnívám se, že by si politici měli umět přiznat, že nejsou experti na všechno a měli bychom si primárně vyslechnout členy žurnalistické obce a zjistit jejich názor na věc. Jaká opatření lze v členských státech přijmout k ochraně novinářů, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnému stíhání s cílem cenzurovat jejich práci? V této souvislosti bych chtěla poukázat na projekt, který spolufinancuje EU a jmenuje se Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků. Tento projekt poskytuje ohroženým novinářům praktickou a právní pomoc a zajišťuje pro novináře odbornou přípravu v oblasti digitální sebeobrany. EU taktéž financuje nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků – Media Pluralism Monitor, což je projekt, který měří ohrožení plurality sdělovacích prostředků v EU pomocí různých ukazatelů (např. ochrana svobody projevu, normy novinářské práce, ochrana novinářů). Považuji za zásadní, aby v každé zemi EU, bylo dostupné bezplatné poradenství a přiměřená nápravná opatření, například předběžná opatření k zastavení existujících odvetných opatření. Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků v EU na adresu novinářů? Osobně považuji takovéto urážky za hloupé. Domnívám se, že všichni (politici, novináři, občané na sociálních sítích apod.) neseme odpovědnost za úroveň celospolečenské (případně i celoevropské) debaty a měli bychom se podle toho chovat a argumentovat věcně a důstojně. Měli bychom v těchto věcech postupovat velmi obezřetně a podle kategorického imperativu.   Celý článek

Míra svobody a bezpečnosti novináře, je odrazem stavu země, v níž působí

21. května 2018 / Petr Ježek
Česká média se v souvislosti s diskusí v Evropském parlamentu o nutnosti přijmout opatření k ochraně novinářů obrátila na naše europoslance. Aktuálně odpovídá Petr Ježek (ANO 2011): Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů? Lze uvažovat o právní úpravě, která povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté? Upřímně řečeno, nevím, jaká konkrétní účinná opatření lze plošně přijmout k ochraně novinářů, nejsem specialista na danou právní oblast. Nejlepším opatřením je podle mě fungující právní stát a liberální demokracie. Stavět novináře na úroveň policisty atp. nevidím jako adekvátní. Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků v EU na adresu novinářů? Můj pohled na urážky je negativní, také jsem se k tomu vícekrát veřejně vyjádřil, včetně podpory svobody tisku. Tady svou úlohu vidím. Jaké jsou vaše osobní zkušenosti s výsledky práce investigativních novinářů? Pomáhají whistlebloweři k rozkrývání zásadních kauz? Jako bývalý člen výborů TAX1 a 2, zpravodaj výboru PANA a jako současný předseda výboru TAX3 EP, tedy výborů, které pracují i s novinářskými odhaleními Lux Leaks, Panama Papers, Paradise Papers atd., si práce novinářů (a příspěvků oznamovatelů), zejm. investigativních velmi vážím, jsem s nimi ve spojení, mnohokrát jsem o tématu hovořil na půdě EP nebo v rozhovorech pro zahraniční média. Ale jak píši výše, míra svobody a bezpečnosti novináře (jakož i jiných), je odrazem stavu země, v níž působí. Něco jiného jsou patrně země typu např. Dánsko či Německo, kde novináři nemají problémy, a něco jiného, jak se bohužel ukázalo, Malta a dokonce Slovensko, kde novináři dokonce zaplatili za svou práci cenu nejvyšší. Celý článek