logo Facebook
i slova jsou činy
ČM News

ODS hledá kompromis: Chránit práva autorů, ale neomezit svobodný internet

06. února 2019 05:00 / Jan Mrzena
Několik let vzniká evropská směrnice o autorském právu. O její podobu se vedou líté boje i u nás. Zatímco například Unie vydavatelů a jiní producenti obsahu potřebují zajistit, aby jejich licenční práva neinkasoval někdo jiný, zastánci svobodného internetu bojují proti jeho potenciální cenzuře. Spor se vede hlavně o články 11 a 13. Na straně jedné stojí technologičtí giganti typu Google, Facebook, Mozilla a další, na straně druhé pak evropští regulátoři, některé vydavatelské domy a tvůrčí osobnosti. Milena Jabůrková (viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy České republiky) je přesvědčena, že dopad směrnice bude široký, „Nás všech se dané změny nového autorského práva dotknou, velmi zásadně to změní celé prostředí, ve kterém se pohybujeme.“ Skepsi k připravované směrnici vyjádřil Jiří Srstka (ředitel DILIA), „Osobně si ale myslím, že z toho vypadne bezzubá pryžová gumová směrnice. Evropská komise vždycky říká, že to musí být všechno vyvážené a tak…to je ale v přímém rozporu s právem jako takovým, protože právo má mít, myslím si, příkazní charakter. Tam není mnoho co vyvažovat. Je tam spousta lobbystických tlaků a vyvažování. Oni se to snaží pořád dát jako dohromady tak, aby to jen málo uráželo tuto, ani druhou stranu. To nemůže dopadnout jinak než špatně." Celý článek

Čtvrtstoletí TV NOVA

05. února 2019 05:00 / Jan Mrzena
Právě včera, ale před pětadvaceti lety, (tedy 4. února 1994), začala vysílat TV Nova. Tehdy do České republiky vtrhla jako vlna tsunami a i díky Vladimírovi Železnému modelovala nejen (do té doby u nás nepoznané) komerční postupy, ale tlačila i na vznikající mediální legislativu. Byla také první celoplošnou komerční televizí nejen u nás, ale i ve střední a východní Evropě. Dnes žije spíše ze slávy let minulých, ovšem i tak si uchovala do dnešní doby  postavení lídra trhu s televizní reklamou. Orientuje se na cílovou skupinu 15-54, kde stále dosahuje nejvyššího zásahu. Právě tvrdá orientace na maximalizaci výnosů při optimalizaci nákladů brání Nově ve větším programovém rozletu. „Jsme hrdí a vděční, že jsme už 25 let důležitou součástí každodenního života našich diváků a že jsme přispěli k rozvoji českého mediálního trhu. TV Nova se podařilo udržet si své vedoucí postavení po celá tato léta, a to i přesto, že v průběhu poslední dekády došlo k výrazné diverzifikaci a fragmentaci trhu. Bylo to možné díky vysoce kvalitní programové nabídce, jak zábavných pořadů, tak zpravodajství, které si každý den získávají důvěru našich diváků. Abychom si udrželi své vedoucí postavení, budeme pokračovat ve strategii diverzifikace naší programové nabídky a využívání všech platforem k nabídce co nejatraktivnějšího obsahu. Televize jako médium zůstane jedničkou mezi mediatypy s nejvyšším zásahem cílové skupiny a TV Nova bude i nadále přinášet inovace na trh, uvedl Christoph Mainusch, generální ředitel skupiny Nova v tiskové zprávě. Celý článek

René Zavoral: S listopadovou výplatou dostanou všichni zaměstnanci jednorázovou odměnu 12 000 Kč

04. února 2019 05:00 / Jan Mrzena
Na lednové schůzi Rady Českého rozhlasu informoval generální ředitel René Zavoral o podepsání krátkodobé kolektivní smlouvy na rok 2019 s ROZO. „Díky nové kolektivní smlouvě dojde k vyplacení jednorázové odměny ve výši 12 000 Kč všem zaměstnancům ve výplatě za měsíc listopad 2019, změna se také dotkne tzv. Unišeků, kde dochází navýšení z 1 000 Kč na 3 000 Kč a příspěvek na penzijní připojištění se nově zvyšuje na 1 200 Kč za kalendářní měsíc,“ uvedl René Zavoral. Od začátku letošního roku došlo u 1300 zaměstnanců rozhlasu ke zvýšení mzdy. „Průměrná mzda v ČRo byla vloni 39 394 Kč, což je o 1500 Kč více, než předcházející rok,“ dodal. Celý článek

Peníze na digitalizaci fotobanky ČTK se ve státním rozpočtu nenašly

03. února 2019 05:00 / Jan Mrzena
Generální ředitel ČTK Jiří Majstr informoval v lednu radu, že poslanecká sněmovna při schvalování státního rozpočtu na rok 2019 zamítla pozměňovací návrh na poskytnutí finančních prostředků na digitalizaci fotobanky ČTK. Jiří Majstr hodlá i nadále pokračovat v jednáních směřujících k získání dotace. Na vytváření elektronické databáze i přes nejasné financování bude agentura nadále pracovat. Fakt, že se ve sněmovně nenašel dostatečný počet hlasů pro schválení 15 milionů pro rok 2019, vyvolal mnohé diskuse i mezi poslanci. Ačkoliv prakticky celý volební (mediální) výbor sliboval podporu, vlastní hlasování mělo zcela jiné noty. „Nakonec vládní poslanci včetně KSČM návrh nepodpořili. Jako Piráti chceme podpořit digitalizaci archivu ČTK, aby nedošlo k nenahraditelné ztrátě archivních materiálů i informací, které mohou dodat pouze pamětníci. Tyto marginální prostředky by se jistě mohly najít v rozpočtu na tento rok. Poslankyně Alena Gajdušková (ČSSD), která také nepodpořila daný pozměňovací návrh v rámci hlasování o státním rozpočtu, se zavázala, že se o tom pokusí promluvit s ministrem kultury Antonínem Staňkem (ČSSD),“ popsal situaci na začátku ledna Tomáš Martínek (Piráti). Celý článek

Jiří Srstka: Politici se bojí sociálních sítí a internetu jako čert kříže

02. února 2019 05:00 / Jan Mrzena
V červnu má podle legislativního plánu vlády předložit ministr kultury Antonín Staněk věcný záměr zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře. O tom, jak nahradit stávající příspěvkové jiným typem organizace navázané na veřejné rozpočty přemýšlí ministři kultury už přes dvacet let. Za tu dobu vznikly dva konkrétní návrhy – první díky emeritnímu řediteli Národního divadla Jiřímu Srstkovi, druhý díky iniciativě exsenátora Jiřího Šestáka. „Tehdejší ministr Pavel Dostál to celé vetoval a hodil pod stůl. Mohli za to i žurnalisté,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií Jiří Srstka. „To je takový ten normální běh, že žurnalisté (ne všichni) na tom hledají nějaké skandalózní prvky.“ Jaký byl další osud záměru? Jak intenzivně jej ministerstvo řešilo? Je ministr kultury Antonín Staněk schopný vnímat a prosazovat potřeby resortu? Docent Právnické fakulty Univerzity Karlovy Alešem Rozehnalem před časem pro Česká média uvedl: „Autorský zákon je zastaralý. Autorské právo nedokázalo chytit krok s tím mohutným technologickým rozvojem. Vychází ze zásad konce devatenáctého století.“ Může za to zákon anebo politická vůle tvořit jasné, čitelné a vymahatelné zákony? „Autorské právo za nic nemůže. Problém spočívá v tom, že ochrana autorských děl se vždycky odráží v kopírování a technologiích, které ho provádějí,“ vysvětlil ředitel Divadelní a literární agentury Jiří Srstka. „Pochopitelně by se to dalo vymyslet. Ale chybí tomu tak zvaná politická vůle, aby se udělal razantní krok, aby nešlo o žádné příštipkaření a bastlení, jak tomu doposud je. Politici se bojí autorského práva, respektive sociální sítí nebo internetového prostředí jak čert kříže!“ Celý článek

V roce 2018 byla v Českém rozhlasu průměrná mzda 39 394 Kč

01. února 2019 05:00 / Jan Mrzena
Průměrná měsíční mzda za rok 2018 byla v Českém rozhlasu 39 394 Kč. Výši průměrné měsíční mzdy zveřejňuje podle zákona Český rozhlas vždy do konce ledna následujícího roku. Ke zveřejnění došlo na středeční schůzi rozhlasové rady. Podle zákona náleží předsedovi rady měsíční odměna ve výši 1,27, místopředsedům 1,03 a členům 0,8 násobku zmíněné průměrné mzdy. Předsedkyně rady tak bude za svou funkci letos pobírat 50 100 Kč, místopředsedové 40 600 Kč a členové Rady Českého rozhlasu 31 600 Kč. Rada zasedá jedenkrát měsíčně, neveřejné předsednictvo se navíc schází zpravidla dvakrát za měsíc. Celý článek

Kulturní rubrika iDNES.cz slaví jubileum: Mirka Spáčilová publikovala svůj desetitisící článek

31. ledna 2019 17:16 / Jan Mrzena
Filmová kritička Mirka Spáčilová dnes (31. ledna) publikovala svůj desetitisící článek na zpravodajském portálu iDNES.cz mediální skupiny MAFRA. Šéfka kulturní rubriky je nejpilnější autorkou v dějinách redakce. Jubilejním článkem je recenze dokumentu Máme na víc o kampani Michala Horáčka v prezidentských volbách. Celý článek

Sněmovna dnes projedná čtyři výroční zprávy České televize

31. ledna 2019 05:00 / Jan Mrzena
Poslanecká sněmovna se po delší době dostala k projednání balíku mediálních výročních zpráv. Už minulý čtvrtek schválila bez problémů Výroční zprávy o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání za rok 2016 a rok 2017, Výroční zprávy o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2016 a v roce 2017 a Výroční zprávu Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2017. Jednání o starší zprávě ČTK doprovodila diskuse o aktivitě podvýboru pro svobodu slova a média, který si na začátku ledna pozval Radu ČTK a podle poslance Zbyňka Stanjury (ODS) z volebního výboru chce pozvat i členy další mediálních rad, což je některými poslanci vnímáno jako kompetenční spor. Tento čtvrtek před polednem má sněmovna na programu projednání hned čtyř výročních zpráv České televize. Konkrétně Výroční zprávy o činnosti České televize v roce 2016 a v roce 2017 a Výroční zprávy o hospodaření České televize v roce 2016 a v roce 2017. Do diskuse je delší dobu přihlášen poslanec Jiří Valenta (KSČM), ovšem očekává se více příspěvků. Z mediálních zpráv by tak mohla po čtvrtku neprojednána zůstat pouze jedna, a to Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2017. Celý článek

Sněmovna ani dnes nového člena RRTV nezvolila

30. ledna 2019 16:07 / Jan Mrzena
Dnes v poledne proběhlo druhé kolo volby nového člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Hlasování se zúčastnilo 173 poslanců, pro zvolení tedy potřebovali kandidáti minimálně 87 hlasů. Vadim Petrov (nominovaný ANO) získal 83 a Milada Richterová (TOP 09) 65 hlasů. „Ani tato volba nebyla úspěšná, nebyl zvolen nikdo a volba končí,“ upřesnil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO) a dodal, „vyhlašuji lhůtu pro nové návrhy kandidátů do středy 13. února do 12 hodin. Samotná volba by tak mohla proběhnout nejdříve v prvním týdnu březnové schůze.“   Celý článek

Klára A. Samková: Byla to první naprosto účelová dehonestující kampaň na politické scéně

30. ledna 2019 05:00 / Jan Mrzena
V minulých volbách do europarlamentu měla být advokátka Klára Samková na čele kandidátky Okamurova Úsvitu, kvůli mediálnímu tlaku však odstoupila. „Byla jsem lídrem té kandidátky a podle průzkumů, které si dělal Evropský parlament, bylo jedno křeslo pro Úsvit Tomia Okamury, tedy moje křeslo, jisté,“ připomněla Klára Samková. „kdyby se kampaň tehdy ještě víc rozjela, tak pravděpodobně to byla křesla dvě.“ Reportáž Českého rozhlasu rázně vstoupila do života Kláry Samkové i do složení kandidátky Úsvitu. „Ta reportáž Janka Kroupy vyšla 6. května, takže 14 dnů před volbami a marně jsem vysvětlovala Tomio Okamurovi, že té situaci je třeba čelit čelem a neustupovat tomu nátlaku,“ vzpomínala advokátka a dodala, „dneska by se řeklo – jasně, je to kampaň, je to účelovka.“ Volby do Evropského parlamentu proběhly 23. a 24 května 2014 už bez Kláry Samkové. Celý článek