logo Facebook
i slova jsou činy
ČM TV
Ne vždy jde výhradně o obsah. Podívejte se na naše rozhovory, sledujte body language, gesta a nonverbální vyjádření. Váš pocit doplní to, co můžete slyšet nebo číst. Najdete zde také záznamy jednání, kterých byste se rádi zúčastnili.

Ondřej Neumann: NOVINÁŘI MUSÍ MÍT ODVAHU A NESMÍ SKLONIT HLAVU

12. prosince 2019
Několik let působil v České televizi, kde se v pozici šéfeditora podílel na rozjezdu ČT24. „Bylo to na českém trhu něco zcela nového. Bylo to hektické a myslím, že to přineslo velmi dobré ovoce, což ukazují i poslední léta,“ vzpomínal na svou televizní etapu Ondřej Neumann. Tehdy byl ředitelem zpravodajství Zdeněk Šámal a šéfredaktorem Michal Petrov. „Zpravodajský program ČT24 je velmi prestižním a uznávaným formátem a zdrojem informací v České republice.“ Proč z České televize Ondřej Neumann odešel? „Tam došlo ke změnám. Skončil Zdeněk Šámal, nastupoval Milan Fridrich a já jsem přestal být spokojený s tím, co dělám. Nelíbilo se mi to a netěšil jsem se do práce. Rozhodl jsem se odejít a přišla nabídka od Petra Šimůnka z Hospodářských novin. Pro mě, který jsem byl od začátku písmenkový, ne obrázkový novinář, to byla skvělá příležitost, jak vyzkoušet něco nového.“ Celý článek

Jiří Malina: MUJROZHLAS.CZ MÁ I DRUHOU ETAPU

07. prosince 2019
Český rozhlas spustil nový audioportál – mujRozhlas. Jde o třetí pilíř jeho internetové strategie. Poskytuje živé vysílání všech stanic, výběr archivních pořadů i audioprodukci vyrobenou přímo pro on-line prostředí. Podle vedení rozhlasu je hlavním cílem projektu zvýšení on demand poslechovosti obsahu Českého rozhlasu na internetu, ale i oslovení nového publika a zavedení nových technologických inovací. „Od roku 2017 máme nový zpravodajský pilíř iRozhlas.cz, nadále funguje hlavní stránka Rozhlas.cz, která má informace o Českém rozhlasu, weby našich stanic, a tak dále. Teď jsme spustili nový internetový pilíř mujRozhlas.cz,“ řekl v rozhovoru Českých médií ředitel Nových médií Českého rozhlasu Jiří Malina. „Ten má ambici integrovat všechny internetové služby, které v různých segmentech byly na Rozhlas.cz tak nějak v uvozovkách rozfrcané, na jedno místo. Takže teď člověk, když přijde na mujRozhlas.cz, může buď poslouchat živé vysílání nebo si vybírat audio nebo nějaké podcastové série a nebyl atakován ničím, co by mu bránilo v poslechu.“ Celý článek

Jaroslav Maxmilián Kašparů: ČERT ZASMRADÍ, ODEJDE A ZŮSTANE SMRAD

22. listopadu 2019
Psychiatr, pedagog, spisovatel a duchovní Jaroslav Maxmilián Kašparů je už čtyři a půl roku členem Rady České televize. Od léta 2017 ležely v Poslanecké sněmovně dvě výroční zprávy za rok 2016, od léta 2018 dvě zprávy za rok 2017. Všechny schválili poslanci až v říjnu 2019. Při diskusi na plénu padaly různé invektivy k práci televizní rady. Dotklo se to radních nějak osobně? „Když chcete psa bít, tak si hůl najdete. Chci -li kritizovat televizi, tak si najdu důvod, i kdyby ten důvod nebyl,“ popsal svůj pocit Max Kašparů. „To konkrétní, do čeho by oni mohli tou holí udeřit, tam ale nebylo. Například tam u ředitele Dvořáka řekli, že má nějakou vazbu na svoji manželku v jakési umělecké branži a že televizi používá pro reklamu. Když dozorčí komise prohlédla všechno, co s tím souviselo, tak se nenašlo nic.“ Podle radního byl ale vypuštěn džin z lahve, „Už se pomluva dostala na veřejnost…jak to říká náš jeden komunistický politik – čert zasmradí, odejde a zůstane smrad.“ Celý článek

Jan Jirák: VŠIMNĚTE SI, JAK BEZZUBÉ A NEZAJÍMAVÉ JE ZPRAVODAJSTVÍ NOVY

30. října 2019
Staronovým vlastníkem TV Nova bude PPF. Tedy stejný investor, který po zmatcích na konci éry Vladimíra Železného televizi koupil, stabilizoval a poté prodal zpět CME. Jak se za tu dobu změnil svět televizí? „To je pomalu na přednášku,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií profesor mediálních studií Jan Jirák, „největší změna je asi v počtu kanálů, které jednotlivé televize nabízejí. Televizní scéna je daleko víc zaplněna nejrůznějšími tematickými, ale i téměř plnoformátovými kanály, s takovou zvláštní ekologií. Každá ta televize má něco, kam dává premiéry a něco, kam ulévá reprízy. Prostě je toho hodně. A to, že je toho hodně, má jeden podstatný důsledek. Televizní publikum je daleko víc roztříštěné do menších skupin. A televize, když mluví o velikosti své scény, tak mají tendenci sčítat diváky svých kanálů. Mluví o skupinách – skupina Nova, skupina ČT, skupina Prima. Honosí se, kolik dokázali přilákat očí a uší, ale fakticky je to dost rozdrobené.“ Nova prošla hlubokými změnami. „Všimněme si, jak v podstatě bezzubé a nezajímavé je zpravodajství Novy. Nova je silná v tom, co nabízí jako relaxaci a zábavu. Ale vzpomeňme si, že v devadesátých letech byla dost silným konkurentem České televize i v té zpravodajské rovině, ale to už není,“ popsal Jan Jirák. „Dělat dobré zpravodajství je poměrně drahá investice. Ale může to být i tím, že se Nova postavila do pozice té populární kultury a tam to zpravodajství je víc celebritní a kriminální, než politické a mezinárodní.“ Tehdy viděla Nova svět i Na vlastní oči…Také původní tvorba je podstatně chudší. A diváci jí stárnou. „Nova má část diváků, kteří jsou s ní identifikováni a jsou jí věrní. Jdou s ní, stárnou a ona stárne s nimi,“ vysvětlil Jan Jirák. „Nova se před lety snažila upoutat pozornost i jiných diváků transgeneračními pořady – nejúspěšnější byla Super Star. Ale teď se mi zdá, že vlastně na to rekrutování mladých diváků v podstatě rezignovala…možná u vědomí, že by za nimi musela na jiné platformy než do televizních přijímačů.“ Velké změny a segmentaci také zaznamenal celý reklamní trh. Celý článek

Vadim Petrov: FUNGUJE TO VŠECHNO? JÁ TVRDÍM, ŽE NE!

23. října 2019
Na veřejnosti se radní neprojevují, za RRTV mluví předseda. To platilo až do jara. Tehdy byl do velké rady zvolen Vadim Petrov (navržený ANO) a svými názory čeří stojaté vody českého mediálního rybníka. Nevyjadřuje se ke konkrétní práci RRTV, protože ta je dána hlavně postupy správního řízení. Ale po dlouhé době zorganizoval na půdě Poslanecké sněmovny odborný seminář „Média a role státu v jejich kontrole“ s celkem reprezentativní účastí. „Kde začít? Nechtěl jsem to dělat ve válce s nikým, není to otázka střetu, není to politikum, je to fakticky věcná záležitost – říct si, jak ten prostor by měl vypadat,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií Vadim Petrov. „Původně jsem si myslel, že udělám debatu na téma úloha médií veřejné služby. To je ale strašně široké a v tom stát vůbec nemá jasno. Když si přečtete zákon, tak tam je to popsáno hezky. Ale jestli se to taky tak uplatňuje, jestli to dokážeme měřit, jestli to dokážeme reflektovat, to už je další věc. Už to dávno není o jednom médiu, ale o celém komplexu působení ve veřejném prostoru. Jak to ten stát vůbec kontroluje? Má na to dostatečné parametry? Má na to legislativu? Má na to orgány, které to mají dělat, má na to lidi správné? Umí je vybrat? Ale taky – vědí ti lidé, co mají dělat a do jaké míry mají za to odpovědnost?“ Seminář tak možná vykopne diskusi o dlouho neřešené mediální legislativě.  Celý článek

Jan Křeček: MEDIÁLNÍ ANALYTIKA? JE NAČASE SHODNOUT SE NA METODICE A DĚLAT JI PODLE ZÁKONA

16. října 2019
Objektivita, vyváženost - zaklínadla české mediální legislativy. Do našich zákonů se ty pojmy dostaly na začátku devadesátých let. Ovšem třeba objektivita zavání víc filozofií než měřitelnou veličinou. Původně ti, kdo mediální zákony psali, si objektivitu představovali spíš jako morální tvůrčí imperativ, o který by měly televize či rádia usilovat. Doba se změnila - plnění objektivity a vyváženosti kontroluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, a umí kvůli nim i citelně pokutovat. Víc než běžní lidé jsou na objektivitu a vyváženost citlivé politické strany, zvlášť před volbami. Proto je velký zájem o analýzy, které problém dokáží kvantifikovat. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), konkrétně její odborné pracoviště Centrum mediálních studií (CEMES) a společnost Newton Media společně vyvíjejí nové nástroje pro měření objektivity a vyváženosti v rozhlasovém a televizním vysílání. „Na jedné straně máme platné zákony, které odrážejí to, že se rozhlasové a televizní vysílání musí regulovat, na druhé straně nemáme ucelený mustr, jak regulovat a jak vlastně ty termíny v zákoně obsažené měřit,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií Jan Křeček z katedry mediálních studií FSV UK, který je současně hlavním řešitelem zmíněného projektu. „Ta situace generuje spoustu problémů, nejistoty na straně vysílatelů, na straně regulačních orgánů i na straně vysílaných, tedy těch, kteří usilují o své co největší a nejpozitivnější mediální pokrytí, v našem případě politických aktérů. Tak jsme si řekli, že zkusíme tenhle stav nějak rozseknout.“ Projekt, který má trvat dva a půl roku, financuje Technologická agentura ČR. Celý článek

Aleš Rozehnal: POŽADAVEK NA OBJEKTIVITU A VYVÁŽENOST JE U KOMERČNÍCH TELEVIZÍ PŘEŽITEK

10. října 2019
Zatímco Poslanecká sněmovna svou činnost v mediální oblasti omezila na volby členů mediálních rad a blokování projednání výročních zpráv České televize, mezi odborníky se začalo živě diskutovat o skutečných problémech. Před dvěma týdny zorganizoval Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu kulatý stůl o svobodě slova v České republice. „To bude vždycky zásadní téma, protože svoboda slova nemůže být nikdy bezbřehá. Naráží na miliardy různých omezení a hranic, které spočívají například v národní bezpečnosti, veřejném pořádku, ale třeba i v tom, co pociťuje každý z nás ve svém soukromí - v osobnostních právech, ve cti a důstojnosti,“ řekl expert na mediální právo, docent právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Rozehnal v novém rozhovoru Českých médií. Najít však rovnováhu mezi právem vyjadřovat svoje názory a třeba právy osobnostními je čím dál složitější. „Novináři si musí dávat pozor na obrovské množství problémů, které mohou způsobit, protože mají velkou moc, kterou si často ani neuvědomují. Ta moc spočívá v tom, že jednou vyřčené a jednou publikované slovo může způsobit nenávratné škody. Nelze je nikdy plně reparovat, lze je jen zmírnit,“ vysvětlil Aleš Rozehnal. Celý článek

Vlastimil Ježek: NEPROJEDNÁNÍ ZPRÁV? INFORMACE O TOM, ŽE PETR DVOŘÁK JE NA SVÉM MÍSTĚ

25. září 2019
Stát se generálním ředitelem veřejnoprávního rozhlasu v necelých třiceti letech, to je hodně unikátní. Mít na Vinohradské neformální autoritu větší, než mnozí z jeho předchůdců či následovníků i dvacet let poté, co už generálním ředitelem není, to je víc než výjimečné. Vlastimil Ježek řídil Český rozhlas v krásných devadesátkách. Poté se mu jako jedinému šéfovi Národní knihovny podařilo skutečně přetavit plané diskuse o potřebě nové knihovny do konkrétních plánů. Do přípravy stavby nové Národní knihovny vletěl tak, jak je mu vlastní – po hlavě. A způsobil zemětřesení na české politické scéně…a jeho samotného nakonec tehdejší ministr kultury (Václav Jehlička) kvůli tomu z postu generálního ředitele Národní knihovny odvolal. A důsledek? Zase jen dalších deset let planých diskusí o nové budově Národní knihovny. Co je větší adrenalin – řídit Český rozhlas nebo přesvědčovat Václava Klause společně s Pavlem Bémem o knihovně Jana Kaplického? Celý článek

Kateřina Etrychová: ŘÍDIT KOMUNIKACI FRANCOUZSKÉHO VELVYSLANECTVÍ BYLA NABÍDKA, KTERÁ SE NEODMÍTÁ

16. září 2019
O médiích, diplomacii, o psaní knih, ale i charitě, o tom všem se v dnešním rozhovoru Českých médií bavil moderátor Lukáš Kovanda s Kateřinou Etrychovou, bývalou moderátorkou České televize a manažerkou komunikace francouzského velvyslanectví v Praze. „V Češích je mnoho dobrého, ale je tam jedna důležitá věc, je třeba to vždy dostatečně vykomunikovat. Pokud po lidech chceme aby pochopili náš příběh, aby se s ním ztotožnili a aby pochopili proč po nich chceme pomoc, musíme vyložit všechny karty,“ tvrdí o svých zkušenostech Etrychová. Celý článek

Lukáš Wagenknecht: RADNÍ BY MĚLI MÍT MORÁLNÍ POSTOJ NASTAVENÝ TAK, ABY SE UBRÁNILI POLITICKÝM ÚTOKŮM

19. srpna 2019
Senát má svou Sálou komisi pro sdělovací prostředky. Ta ovšem v každém volebním období hledá svoje témata. A má to těžké, protože český duální mediální systém vznikal v době, kdy Senát ještě neexistoval. Nezávislý senátor zvolený za Piráty Lukáš Wagenknecht, profesí ekonom a auditor je místopředsedou senátní SKSP. „Přes rok jsem dělal pro jeden nezávislý investigativní portál. Tak jsem si zkusil, jak se píšou články, jak to funguje, jak zdrojujete ty věci a jak máte tu potřebu něco napsat a musí to být objektivní a vyvážený,“ vysvětlil svou motivaci pracovat v komisi pro sdělovací prostředky a dodal, „Cítím to jako velmi důležité téma.“ Při jednání senátního pléna o petici Braňme média veřejné služby mimo jiné řekl: „Máme soukromá a veřejnoprávní média. Řešili jsme opět problém některých politiků a jejich střet zájmů, který se týká právě ovládání soukromých médií. Můj osobní pohled na současný stav je, že když ráno jedete v Praze metrem nebo někde v nějakém menším městě jdete na vlakové nádraží, co zdarma dostanou lidé do ruky. Je to deník Metro nebo 5+2 nebo jiné tiskoviny. Kolik z těchto lidí ví, že to jsou de facto holdingové tiskoviny? I proto si myslím, že je větší potřeba ta veřejnoprávní média, která by měla být objektivní, a podle mého názoru jsou, opravdu nějakou formou posilovat.“ Podle Lukáše Wagenknechta by se licence neměly udělovat médiím, která jsou navázána na politiky. „To se týká primárně televizního vysílání,“ vysvětlil. Celý článek